Nejde přitom o módní trend, který z muže dělá fintila. Slovo mamil je anglickou zkratkou pro „middle aged man in lycra“. Tedy pro muže středního věku navlečeného v lykře, sportovním oděvu nemilosrdně kopírujícím všechny nerovnosti postavy. A zatímco k elegantnímu a rozevlátému hipsterovi patří takzvaná fixka, městské kolo bez volnoběhu a brzd, jakému jsme kdysi říkali „furtošlap“, věkem zralejší mamilové si v Británii, kde má tohle označení svůj původ, začali pořizovat ne úplně laciná silniční kola.

Nebavíme se teď o něčem tak frivolním a přelétavém, jako je móda. Řeč je o velmi vážné věci, označované jako proměna maskulinity. Mamil svým, přiznávám, možná směšným vzezřením, vysílá signál: Dokážu vám a hlavně sobě, že jsem ve čtyřiceti ještě jura, nepotřebuji se přitom holedbat úspěchy u žen ani rychlým sportovním vozem. A pokud existuje krize středního věku, mamil ji zadupe do pedálů a ještě se přitom po cestě krajinou nadýchá čerstvého vzduchu.

V Británii nastala epocha mamilů po úspěchu národního týmu v silniční cyklistice na olympiádě v Pekingu. Mamilové se o víkendech houfně začali družit do amatérských cyklotýmů. Navzájem se trumfují fotografiemi svých silničních strojů. Jednou je opřou u svodidel strmých serpentin Provensálských Alp, jindy zas u dřevěné ohrady v mírnějších kopcích kdesi v jižním Yorkshiru.