Jak víme, dobrý voják Švejk, to přesto nevzdal a přes svůj nepříznivý osud vyrazil zachraňovat rozpadající se mocnářství. Bojoval, jak s nepříznivým osudem Rakouska, tak i se všudepřítomnou šikanou, maloměšťáctvím a nekončící byrokracií. Na své cestě k záchraně mocnářství, se stal pro Rakousko nebezpečným zrádcem, simulantem, špionem…, přesto tento statečný  voják vytrval a kráčel na rakouská bojiště přes hory a doly. Na této cestě k záchraně mocnářství upadl do rukou ostražitého strážmistra Flanderky, stal se tak ruským špionem a následně „ zcela dobrovolně převlečený “ do ruské uniformy, unikl jen zázrakem rakouské šibenici…  

Stal se nesmrtelným tak, jako nebohý hostinský Palivec, nebo tajný policajt Bretschneider, či nadporučík Lukáš, jehož krédem bylo: „buďme Češi,  ale nemusí o tom přece nikdo vědět !“  Lukáš pokládal češství za jakousi tajnou organizaci, které je lepší se vyhnout…   

Voják Švejk kráčí i dnes českou krajinou a tak, jako před 100lety, bojuje statečně s  lidskou blbostí, omezeností i s maloměšťáctvím… Přesto jde skromně, nikoho neobtěžuje….