Mám pro omyl paní Cibulkové pochopení, protože články 6 až 11 tohoto zákona, které ustanovení předsedy Akademie věd a členů Akademické rady upravují, obsahují určitou jemnost, která může čtenáři při povrchním čtení uniknout. Jsem si však jist, že pokud si paní Cibulková přečte tuto mou reakci, pochopí, že se mýlí, a uzná, že Akademie věd postupuje přesně podle zákona.

Paní Cibulková opírá své tvrzení v názvu svého článku o svou následující interpretaci uvedených článků (tučně zvýrazněné pasáže jsou mylné)

Funkční období Akademické rady je čtyři roky. Členem Akademické rady je možné být nejvýše DVĚ po sobě jdoucí období, tedy celkem osm let. Stávající předsedkyně ale prvně působila v Akademické radě už v letech 2013–2017, jako její řadová členka. Pak byla předsedkyní Akademie v letech 2017-2021. Jenže nyní je i předsedkyní pro období 2021-2025. A to je samozřejmě proti znění zákona, neb je tak v Akademické radě už třetí období po sobě.

K tomu přidává následující pozoruhodnou a částečně pravdivou úvahu, která ovšem její tvrzení nepodporuje (tučně zvýrazněné pasáže jsou opět mylné):

Jenže takovémuto kumulování stejných lidí ve funkcích se zákon snaží čelit. A to porušování zákona zaznamenala i média. Proto Akademie hledala nějaké šroubované vysvětlení, že pro předsednickou funkci je jakási výjimka - ač o ní v zákoně není ani slovo. I když nakonec předsedu Akademie jmenuje prezident se souhlasem premiéra, nemění to nic na tom pravidle o nejvýše dvou obdobích. Dovedena do konce, ta argumentace Akademie vycucaná z prstu by vytvářela logický nesmysl. Někdo by totiž mohl být v Akademické radě doživotně. Řekněme, nejprve dvě období jako řadový člen, pak dvě období jako předseda, pak zase dvě období jako řadový člen, a tak furt dokola, dokud by nebyl z budovy na Národní vynesen v rakvi. To omezení zákonem na nejvýše dvě období po sobě je právě dáno velmi smysluplným požadavkem, aby se ve vedení Akademie dlouhodobě nehromadily spřátelené klany. Jinak se začnou vršit deformace, přehmaty, nepravosti.