Nervozita Bruselu před francouzskými prezidentskými volbami stoupá. Jsme proto svědky stále zoufalejších kroků, jejichž jediným účelem je zabránit rýsujícímu se vítězství předsedkyně Národní fronty Marine Le Penové. Hysterie, která zachvátila "staré struktury" takřka na celém kontinentu, připomíná situaci dva měsíce před prezidentskými volbami ve Spojených státech. Zde navíc volební průzkumy ukazují, že Marine Le Penová i přes neustálé mediální útoky stále sílí - a nejenže by suverénně zvítězila v prvním kole, ale její pozice už slibuje slušnou šanci i v kole druhém, které má být pojistkou proti jakýmkoli skutečným změnám.

Zastavit Fillona všemi prostředky

Donedávna se totiž soudruzi ujišťovali, že katastrofu, která by mohla směřovat k pádu jejich již tak dost rozkývaného projektu Evropské unie, mohou odvrátit vytvořením široké „protifašistické fronty“ ve druhém kole. Stačilo k tomu vybrat vhodného kandidáta, který by byl přijatelný pro levicové, středové i část pravicových voličů.

Takovouto francouzskou Hillary našli v bývalém ministru hospodářství Emmanuelu Macronovi. Z politického obojživelníka média narychlo vyrobila favorita voleb. Francie pod jeho vedením (jde o bývalého bankéře) by se zařadila do pevného jádra vedle Německa - a zvesela by se dále utahovaly šrouby.

K provedení plánu je třeba odstranit kandidáta republikánské pravice, jenž by podle průzkumů prošel spolu s Le Penovou do druhého kola. Kampaň, která se rozpoutala proti vítězi republikánských primárek Françoisi Fillonovi, bez nadsázky nemá v poválečných dějinách Francie obdoby.

Rozkaz zněl jasně: Fillon musí být zničen, aby uvolnil cestu Macronovi do druhého kola. Případné konečné vítězství Fillona by sice snad nebylo takovou pohromou, jako vítězství předsedkyně Národní fronty, ale i tak by znamenalo značnou komplikaci v uskutečňování plánů na větší centralizaci EU. Zvláště nepříjemný by byl obrat v zahraniční politice, neboť Fillon se několikrát vyjádřil, že by zrušil protiruské sankce a decentralizoval EU.