Radek Sárközi: Návrh školského rozpočtu na rok 2024 nedává smysl

05.09.2023 9:20 | Glosa

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024. Kapitola 333 MŠMT má být o 11,6 miliard korun nižší oproti roku 2023. Velmi výrazně se má snížit i celkový počet zaměstnanců ve školství.

Radek Sárközi: Návrh školského rozpočtu na rok 2024 nedává smysl
Foto: Repro ČT24
Popisek: Prezident Pedagogické komory, Radek Sárközi

Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo v roce 2022 ve školství 285 554 zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 to bude pouze 251 835 pracovníků. To by bylo o 33 719 plných úvazků méně.

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pokud srovnáme školský rozpočet na rok 2023 s návrhem (bez financí z EU a FM), má jít v roce 2024 na školství dokonce o 16,7 miliard korun méně. Vláda Petra Fialy se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.“

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3 000 Kč více než letos. Jak se budou vyvíjet platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není jasné.

„Slibované navýšení o 3 000 korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 % opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi, „nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem...“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR. Predikce Ministerstva financí pro letošní rok činí pouhých 116,6 %. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora, z. s., upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 %.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol, pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi, „školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády z března 2023 uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Dle dat Českého statistického úřadu i MŠMT se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 %). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 %) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na pracovníky školství tudíž dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců – jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 %.

To je v kontrastu například s aktuálním vývojem na Slovensku, kde se v lednu zvýšily platy učitelů o 10 % a nyní v září znovu o 12 %. Ve srovnání se slovenskými pedagogy mají přitom čeští pedagogičtí pracovníci vyšší rozsah přímé pedagogické činnosti. Například učitelka mateřské školy na Slovensku pracuje přímo s dětmi 28 hodin týdně, zatímco v Česku je to 31 hodin týdně.

Pedagogická komora, z. s, nedávno zmapovala formou dotazníkového šetření postoje pracovníků škol k případným protestům. Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 93 % respondentů, do stávky by se zapojilo 72 % zaměstnanců.

reklama

autor: PV

Migrační pakt

Dobrý den, zajímalo by mě, zda se z migračního paktu můžeme nějak vyvázat nebo je to už hotová věc? A řeší vůbec to hlavní, jak nelegální migraci zabránit? Není třeba řešit příčinu problému než pak jeho důsledky?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

10:35 „Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

Už pátý díl cyklu o lecčems a mnohém, který měl premiéru na YouTube kanálu Vladimíra Franty a obsaho…