Svatý Petr Damián (1007 - 1072), opat kláštera ve Fonte Avellana, později kardinál v Ostii, byl jednou z nejvýznamnějších osobností katolické reformy v jedenáctém století. Jeho kniha Liber Gomorrhianus se objevila kolem roku 1049, v období, kdy se široce rozmohla mravní nákáza, a to i v nejvyšších církevních kruzích. V tomto spisu adresovaném papeži Lvu IX. tepe Petr Damián perverzní neřesti své doby jazykem, který nezná milosrdenství ani kompromisy: V našem okolí se šíří neřest tak těžce hříšná a hanebná, že pokud nedojde co nejdříve k rozhodnému zásahu a pokání, Boží meč jistě zasáhne a mnohé postihne.

Je přesvědčen, že ze všech hříchů je tím nejtěžším právě sodomie, termín, kterým označuje skutky proti přirozenosti, jimiž mnozí zbloudilí chtějí uspokojovat sexuální rozkoš odloučenou od plození.

Papež Lev přijal knihu s vděčností a napsal Petru Damiánovi, že každá myšlenka tohoto díla nachází náš plný souhlas jako voda vržená na ďábelský plamen. Přijetím světcových myšlenek zasáhl s rozhodností proti sodomitům v církvi.

Liber Gomorrhianus nám dnes připomíná, že je zde ještě něco závažnějšího než praktikovaná mravní neřest. Je zde mlčení těch, kteří by měli promluvit, netečnost těch, kteří by měli zasáhnout, pouto, které se utváří mezi zvrhlíky a těmi, kteří pod záminkou, aby se vyhnuli pohoršení, raději mlčí a mlčky s ní souhlasí, a co je horšího, přijímají homosexualitu v církvi nikoliv jako nejhorší neřest, ale jako pozitivní tendenci k dobru, která si zaslouží pastoračního přijetí a právní ochrany. (…) (Roberto de Mattei, z předmluvy k italskému vydání Liber Gomorrhianus)