Richard Seemann: Merkelová usiluje o reorganizaci Petrohradského dialogu

27.11.2014 12:25

Bilaterální diskusní fórum Petrohradský dialog, který probíhá nepřetržitě od roku 2001 v různých ruských a německých městech, se měl letos konat v Soči.

Richard Seemann: Merkelová usiluje o reorganizaci Petrohradského dialogu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kancléřka Angela Merkelová

Cílem fóra, které bylo založeno tehdejším německým spolkovým kancléřem Gerhardem Schröderem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, bylo posilovat vzájemné vztahy otevřenou diskusí.

Zatím se však vzhledem k ukrajinské krizi osm pracovních skupin, zabývající se politikou, ekonomikou, civilní společností, vzděláním a vědou, kulturou, medií, budoucností a církvemi, letos nesešlo.

Stalo se tak, jak informují německá média, na základě tlaku ze strany spolkové kancléřky, která žádá, aby Petrohradský dialog byl reformován a obdržel nové vedení.

Vyplývá to ze společného dokumentu kancléřského úřadu a zahraničního úřadu, který požaduje, aby dialog vytvořil fórum ke kritické výměně názorů na současnou ruskou politiku. Proto by účastníci v jednotlivých skupinách měli být posíleni a zvolena nová vedení komisí.

Za tímto novým kurzem stojí i místopředseda poslanecké frakce unijních stran Andreas Schockenhoff, reprezentantka Zelených Marieluise Becková a zástupci řady nevládních organizací.

Z řídících orgánů dialogu má být podle informací medií současně vyloučen především předseda Německo-ruského fóra, bývalý sociálně demokratický předseda a brandenburský premiér Matthias Platzek. V poslední době byl ostře kritizován za názor, že ruská anexe krymského poloostrova se řídila mezinárodním právem, a musí být proto uznána.

Dalším vyloučeným se má stát současný předseda Petrohradského dialogu, poslední ministerský předseda NDR Lothar de Maiziére, pro „nekritický postoj vůči Rusku“.

Šéf sociálních demokratů Sigmar Gabriel ale varuje Západ před zostřováním tónu vůči Rusku, včetně ze strany koaličních unionistických politiků. Představenstvo strany se sjednotilo v názoru, že se musí zabránit další eskalaci.

K tomu patří zřeknutí se manévrů NATO v blízkosti ruských hranic a debata o přijetí Ukrajiny do této organizace. Rovněž přítomnost větších aliančních jednotek ve východní Evropě je „falešná reakce“, prohlásil vicekancléř německé spolkové vlády.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.