Jakmile se v médiích objevily zprávy o vysoké volební účasti (vyšší než v minulých volbách), všichni „nezávislí“ analytici od Dunaje až k Hamburku referovali o pravděpodobné ztrátě ústavní většiny Orbánova uskupení. Jejich víra v Orbánovu prohru se v nedělních odpoledních hodinách přetavila do titulků „Orbán možná ztratí většinu v parlamentu“ a další podobná hesla, kde přání dotyčných médií předháněla realitu. Jaké však muselo být jejich obrovské zklamání, když se objevily o půlnoci první předběžné výsledky , ve kterých ten tolik kritizovaný a zatracovaný Orbán dokázal dosáhnout znovu ústavní většiny a to dokonce při výrazně vyšší účasti občanů ve volbách (kolem 64%), což znamená mnohem pevnější mandát získaný od voličů.

Orbán – politické a ekonomické výsledky

Na Orbánovo vítězství měly určitě vliv příznivé hospodářské výsledky. Když přebíral Orbán vládu v roce 2010 od socialistů, země byla v žalostném stavu, korupce, negativní ekonomické ukazatele, rekordní nezaměstnanost. V roce 2010 jen čtyřiapadesát procent Maďarů v aktivním věku pracovalo, v současnosti je to sedmdesát procent!

Orbánovi se podařilo od roku 2010 v hospodářství nastartovat růst, vláda pod Orbánovým vedením dokázala splatit úvěr od Mezinárodního měnového fondu, snížit ceny energií pro obyvatele.

Viktor Orbán je fenomén a jeho vítězství rozhodně není věcí náhody nebo populistické kampaně směrem k „hloupým voličům“, jak se nám někteří „vyspělí“ novináři snaží podsouvat, nejvýrazněji tyto názory jsou slyšet od médií napojených svou agendou na neziskovky usilující o politické změny prostřednictvím miliardářských mecenášů Sorosova typu. A těm Orbán nejvíce vadí.

Nezapomínejme také, že Orbán vyšel z disidentského prostředí, tudíž neměl na růžích ustláno, nejedná se o stranického aparátčíka, který se dostal do vrcholné funkce tím, že umetal korupční kauzy a vyseděl si vyšší funkci jako je tomu u celé řady dnešních západoevropských elit.