Tento revizionismus by byl komický, kdyby nebyl tak tragický. Pakt Molotov-Ribbentrop nebyl o míru a neútočení, nýbrž o rozdělení Evropy a zahájení války. Válku rozpoutaly nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz jako spojenci. V paktu Molotov-Ribbentrop si rozdělily Evropu: vše na západ od linie vytýčené tímto paktem mělo připadnout Hitlerovi, vše na východ od ní Stalinovi.
V letech 1938 až 1939 existovaly v Evropě tři politické bloky – západní demokracie jako Francie či Velká Británie, nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz. Demokracie byly z hlediska mezinárodního řádu konzervativní, chtěly zachovat status quo a válku si nepřály; což ukázaly v Mnichově v roce 1938; kvůli Československu do ní nevstoupily. Nacismus a komunismus byly z mezinárodního hlediska revoluční, revizionistické – chtěly, i za cenu války, změnit status quo ve svůj prospěch. Proto se spojily a válku společně rozpoutaly.
Nacisté v září 1939 napadli Polsko, v roce 1940 okupovali Dánsko, Norsko, Benelux a Francii. Sovětští komunisté v září 1939 rovněž vpadli Polsku do zad, okupovali jeho východní část, v zimě 1939-40 se dopustili agrese proti malému Finsku a vedli vůči němu válku, později okupovali Estonsko, Litvu, Lotyšsko a rumunskou Besarábii, dnešní Moldavsko. Němci a Sověti byli v letech 1939-40 agresory a spojenci, společně Druhou světovou válku rozpoutali a vzájemně si v ní pomáhali. To vše v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop.
Propagandistický portrét Josifa Stalina (datum neznámé) - Foto: National Archives, United Kingdom
Propagandistický portrét Josifa Stalina (datum neznámé)
Foto: National Archives, United Kingdom
Británie a Francie nebojovaly proti Německu na podzim 1938 kvůli Československu, ale až na podzim 1939 kvůli Polsku. Cílem západních demokracií v září 1939 byla nezávislost polského státu, které však, to si musíme uvědomit, nebylo dosaženo v květnu 1945.
V letech 1944 až 1945 totiž jen jednu okupaci Polska – a celé střední Evropy, jíž je Polsko nejdůležitější a nejvýznamnější zemí – nahradila jiná; okupaci Hitlerovu nahradila okupace Hitlerova spojence z roku 1939, který společně s ním tuto válku v Evropě rozpoutal, a kterým byl Stalin a jeho Sovětský svaz.
Stalinovi a Sovětskému svazu nešlo o osvobození Evropy od nacismu, nýbrž o její dobytí a okupaci ve prospěch komunismu. Stalin nechtěl pro malé národy na západ od Sovětského svazu jejich svobodu, nýbrž je chtěl obsadit pro sebe a pro celosvětový komunismus.
Skutečné svobody a samostatnosti Polsko a celá střední a východní Evropa dosáhly až v roce 1989. Cílů západních demokracií ve válce, jež v Evropě začala 1. září 1939, tak nebylo dosaženo v roce 1945, ale až v roce 1989. Proto lze až tento rok považovat za konec konfliktu, který vypukl před pětasedmdesáti lety.
Alespoň prozatím. Putin, který toto zpochybňuje, jako by otvíral konflikt nový – či lépe řečeno, pokračoval v tom starém.
Jeho revizionismus a falšování dějin ohledně paktu Molotov-Ribbentrop – ale i ohledně celého evropského uspořádání po porážce komunismu a rozpadu Sovětského svazu - jsou stejně nebezpečné, jako byl revizionismus Němců a nacistů v 30. letech 20. století ohledně příčin a výsledků První světové války.
Pokud bude Putin na základě tohoto svého revizionismu a falšování dějin jednat, výsledkem nemůže být nic jiného než nová světová válka. Toho si buďme vědomi naprosto. Jedinou otázkou jen bude, zda válka studená, nebo horká.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas