Byť jsme, jako stát, člen Evropské unie, přesto jsme ještě pořád státem suverénním, svébytným a své věci veřejné si skrzevá svoji vládu, vzešlou opět ze svobodných, demokratických a řádných voleb, spravujeme a rozhodujeme o nich sami, pod kontrolou Sněmovny Parlamentu ČR.

Je sice pravda, že se občas snaží ta EU, především ústy Merkelové z postnacistického Německa, které je vlastně takovým neoficiálním šéfem tohoto spolku, do kterého jsme za velmi nevýhodných podmínek vstoupili (Teličkovi, který ty podmínky vyjednal, to beztak náš národ nikdy neodpustí), naši suverenitu a svébytnost hodně osekat, sebrat nám ji, ale ještě se to postnacistickému Německu a Francii nepovedlo, naštěstí.

Jinak ale zcela zřejmě smýšlejí nějací, sice bezvýznamní a nic neznamenající, ale různými, jimi samotnými vymyšlenými a honosícími se tituly, chlápci v nějakých profesních sdruženích, zájmových spolků, byť mezinárodních. Tihle nýmandi v podstatě, kteří nejsou ani politici, ani nějací superšéfové ničeho hmatatelně prospěšného pro nikoho, kromě snad jedné zájmové skupiny lidí, profese, a i to je sporné, protože né každý, kdo v médiích působí, pracuje, angažuje se, je zákonitě a nevyhnutně členem jejich spolků, si nějakým záhadným způsobem falešně a neoprávněně osobují právo mistrovat naše politiky, poslance Parlamentu Sněmovny České republiky.