Drazí bratři Slované, hlídejte si své místo, dokud vás neroztrhají na části.
„Pravda je lež!“ To napsal slavný Orwell, ale, jak se to občas stává, ironie jaksi nebyla pochopena – západní propaganda heslo přijala jako návod jak jednat a Evropu přivádí do stavu panické hrůzy děsivými zprávami o tom, že Rusko bude jednat s Ukrajinou, obsadí ji, půjde dál a zastaví se až na břehu La Manche.
Pravda je přeci jen taková, že na Ukrajině Spojené státy přivedly s podporou západoevropských vazalů a za velké peníze k moci svou loutkovou juntu, kterou tvoří očividný lidský odpad.
Fašisté, scientologové, sektáři, hrdlořezové, zvrácenci nejrůznějších podob, psychopati, narkomani – prakticky všichni s bohatou kriminální minulostí. Buď seděli nebo jsou vyšetřovaní – kolik jen stojí nepříčetná Julija Tymošenko – je jako Lenin, stále víc času tráví po vězeních a ve vyhnanstvích, ačkoliv Leninovi se Julijiny peníze nesnily ani v tom nejsladším snu.
Tuto bandu zformovaly a podsunuly Ukrajině, Rusku, Evropě a celému světu s jednoduchým, srozumitelným a celkem konkrétním cílem.
Poštvat proti sobě část velkého slovanského národa, který vznikl před tisíci lety v posvátném městě Kyjevě a nazval se Kyjevská Rus.
Utopit tento velký pokrevný národ v bratrovražedné občanské válce.
Přeměnit občanskou válku na válku na Ukrajině a na válku Evropy proti Rusku.
Znova proti sobě poštvat Evropu a Rusko v nové světové válce a otevřít tak cestu k třetí světové válce, nevadí, že může být poslední.
A po krvavém boji znovu přijít na bitevní pole jako vítěz a mluvit potom v evropských školách o tom, jak zvítězila udatná americká armáda.
Tento plán není nový, takovéto plány už byly a v mnohém vycházely během dvou světových válek, které byly převážně válkami evropskými.
Nyní se připravuje třetí a začít ji chtějí na Ukrajině. Zatáhnou se do ní přitom převážně slovanské národy, které se Západu a Spojeným státům v principu nelíbí – jsou silné, početné, Slovanů v Evropě je víc než 300 milionů, zabírají velké, bohaté území a nechtějí se všichni do jednoho stát v průběhu deseti let homosexuály.
To poslední se považuje za neodpustitelný hřích. Tito divocí Slované odmítají zapomenout slova „matka“ a „otec“ a namísto nich psát „rodič číslo jedna, dva, tři“, doteď mají rodiny, mnozí z nich stále věří v Boha a satana neuznávají, Sodoma a Gomora se jim nelíbí. A tak se NATO dalo do pohybu – Poláci ho požádali o ochranu, ačkoliv NATO nikdy nikoho ve své historii neochraňovalo, až na zájmy tajných, anonymních bankéřů, kteří většinou žijí v USA, a kteří se už desítky roků přímo maniacky snaží ovládnout svět. Tito bankéři jsou egocentričtí netvoři, posedlí mánií zabíjení lidí ve smyslu zničení lidstva, bytosti bez cti, svědomí a duše.
Možná jednou dají za pravdu jistému podivínovi, který zarytě tvrdí, že to jsou příšery, mutanti, kteří vzešli ze směsi nejhorších představitelů lidského rodu s jakýmisi zuřivými ještěry. Na pozadí těchto dramatických událostí chceme uvést několik poznámek z oblasti zdravého rozumu a věřím, že tyto myšlenky nezůstanou Vámi nepovšimnuté, drazí bratři Slované.
Protože na jatka vedou opět nás, Slovany, a řezníci už mají nabroušené nože.
Přítomnost NATO v slovanských evropských státech je výsledek velké lži a špinavé zrady. Miláček Západu Gorbačov se možná jednou u soudu, kterého se možná dožije, rozpovídá, jak mu slibovali a přísahali na Maltě: Bývalé státy Varšavské smlouvy nikdy nevstoupí do NATO, státy východní Evropy budou neutrální. A on, naivní, nevěděl, že ho jednoduše „oblbli“, vyvedl půlmilionové sovětské vojsko, vyvedl jej pod širé nebe, protože nevěděl, jak zákeřné je v tomto NATO.
Ať už věděl, nebo nevěděl, ať už je hlupák, nebo přitroublý zrádce, dnes už to není důležité. Důležitý je výsledek.
Slovanská Evropa byla zapojena do agresivního dobyvačného bloku NATO a začali ji připravovat na válku proti Rusku. A připravují ji stále intenzivněji.
Pro Slovany je v současnosti velmi důležité vědět a pamatovat si, že dohoda mezi SSSR a Západem neznamenala pohlcení východní Evropy s pomocí NATO a EU, nebyla to dohoda o beztrestném okradení a zotročení západních a balkánských Slovanů, takovou dohodu by dokonce ani „Gorbi“ nepodepsal.
Dohoda zněla – mimoblokový, tedy neutrální, stav bývalých krajin východní Evropy.
Zněla sice tak, ale zapomněli na ni, jen co „Gorbiho“ smetli ze stolu jako zdechnutou mouchu. A o slíbené neutralitě Slovanům nepošeptali ani do ucha. Po Mnichově československou delegaci, která se trápila v očekávání na chodbě, alespoň pozvali a oficiálně jí oznámili, že Československo nebude. Po Maltě bylo ticho jako v hrobě.
Zato bylo řečeno, že NATO bude nyní bránit Slovany v Evropě, na které se nikdo nechystal a nechystá útočit, kromě bank a nadnárodních korporací.
Zastavme se u toho podrobně, jak nyní tato ochrana vypadá a jaká budoucnost se slibuje Slovanům.
Vypadá to tak, že ještě nedávno bohatý a úspěšný svaz balkánských Slovanů, Jugoslávie, byl roztrhaný na kusy, zlikvidovaný. Byl ponížený a do zoufalství přivedený silný a dobrý srbský národ, kterému upírají už nejen právo na posvátné území zalité krví předků, upírají mu také právo na kus chleba.
Vypadá to tak, že dnes trhají na kusy Ukrajinu a Rusko obviňují z bojovných plánů.
Co bude dále, drazí bratři Slované?
Bude to, co bylo vždy, pokud si aspoň trochu pamatujete dějiny.
Budou trhat na kusy Vás, budou Vám brát i to poslední pod záminkou ochrany před Ruskem, které se údajně chystá útočit, přivedou na Vaše území cizí vojska, a hlavně: Budou žádat bojování s Ruskem, tedy zabíjení vlastních bratrů Slovanů.
A ačkoliv zabít Rusy je těžké a nebezpečné, žádat to budou od Poláků, Slováků, Srbů, Chorvatů, Bulharů... A nejen, že to budou žádat, budou to také nutit dělat, hnát na jatka příkazy a hrozbami. Jako už to nejednou bylo, a ne dvakrát...
V případě zachování současné tendence směřování k výbuchu Evropy můžu hovořit přesvědčeně – a mnozí čtenáři mých textů vědí, že takovéto prognózy se obyčejně plní: Pokud Slované se již poněkolikáté poštvou proti sobě, tyto bratrovražedné války se pro některé slovanské státy stanou sebevražedné, obrovský válec válek je rozmačká a ze současné mapy Evropy zůstanou jen obrázky v učebnicích.
Co můžeme udělat, řekne většina v Česku nebo na Slovensku. Jsme slabí, nic nemůžeme udělat, o všem vždy rozhodují za nás.
Je to pochopitelná pozice, ale velmi zlá, je to pozice oběti, která souhlasí s tím, že bude roztrhaná a tipuje jen, kdy tato strašná nepříjemnost nastane.
Východisko vždy existuje a existuje i v této situaci.
Slované v Evropě musí hledat a nacházet svoje místo v tomto nebezpečném a rychle se měnícím světě. A toto hledání musí chápat jako hlavní úkol.
Místo mezi Ruskem a Západem.
Je třeba žít podle vlastního rozumu, třeba hájit svoje území a vybrat si jednu správnou pozici – uvědomělé, rozhodné a silné neutrality jako strategie přežití, dlouhodobé strategie.
Rozhovory o tom, kdo nám, takovým maličkým, tuto neutralitu garantuje, jsou nejapné, zbabělé a nesmyslné. Je to hloupě zformulovaná otázka.
Nikdo kromě vás samých! Nikdo, kromě jednotné vůle národa žít v míru a přežít. Kdo garantuje neutralitu Švýcarska nebo Švédska? Nikdo – a tyto země zůstaly bokem od dvou světových válek a přežily – i bez toho, že by měly mocné armády, dokonce i bez stálých spojenců. Protože věří v sebe, udělaly rozhodnutí a uskutečnily ho.
Co se týká Rakouska, za svou neutralitu vděčí především soudruhu Stalinovi, kterého se tak důkladně snaží udupat do hlíny. To on se tak rozhodl v Jaltě, to on nevyvedl vojska z Rakouska, dokud se neutralita stala realitou. A když by je vyvedl, zemi by okupovaly anglicko-americké divize a Rakousko by nemělo žádnou neutralitu.
Slované mohou rozhodnout o osudu Evropy, zachránit Evropu před konflikty a válkami, pokud odmítnou bojovat mezi sebou navzájem. Zdá se, že je to taková maličkost, že je to tak jednoduché – ale bohužel je to to nejtěžší.
Protože média slovanských zemí se už dávno proměnila na špinavou smradlavou stoku, která otravuje vědomí už nejedné generace. A toto otravování postrkuje Slovany směrem k sebevražednému chování.
„To není možné, že všechno tam je lež,“ tak uvažují prostoduší skeptici. A dále nasávají smradlavé bláto protislovanských médií v slovanských jazycích, ospravedlňujíce se tím, že jiné zdroje neexistují.
Existují, dobří bratři! Vzpomeňte si na ruský jazyk, čtěte rusky a hned pochopíte, že v Evropě v současnosti neexistují média svobodnější a objektivnější než ruské, které reálně vykreslují obraz událostí. Média, která, byť obsahují i dávku propagandy, převážně nelžou.
Slované musí zachránit Evropu před válkou a předurčit tak její osud, přičemž role západních Slovanů je dnes klíčová. Protože proti Rusku štvou právě je.
Slované se musí sjednotit kolem této hlavní myšlenky. Sjednotit se i navzdory všemu, protože jinou možnost nemají. Protože jednotní Slované jsou síla. Dobrá síla!
Na závěr uvádím slova Dostojevského napsaná před více než 130 lety:
Přirozeně, v okamžiku nějakého vážného neštěstí se všichni určitě obrátí k Rusku o pomoc.
Jakkoliv by nenáviděli, pomlouvali a povídali o nás Evropě, zahrávali si s ní a ubezpečovali ji o své lásce, vždy budou instinktivně cítit (samozřejmě v okamžiku neštěstí, ne dříve), že Evropa je jediným nepřítelem jejich jednoty, byla jím a vždy zůstane, a to že existuje na světe, je samozřejmě proto, že tu stojí obrovský magnet – Rusko, který je všechny neodolatelně přitahuje k sobě a tím udržuje jejich celistvost a jednotu. Budou i takové okamžiky, kdy téměř vědomě budou souhlasit, že nebýt Ruska, velkého východního centra a velké vleklé síly, jejich jednota by se rázem rozpadla, roztrousila se do chomáčků, dokonce až tak, že by zmizela jejich samotná národnost v evropském oceánu, tak jako zmizí několik kapek vody v moři.
Rusko bude mít nadlouho bolehlav a starost se směřováním, přivedením k rozumu, ba dokonce za ně možná i tasí meč, bude-li třeba. Samozřejmě, nyní vyvstává otázka: Jaké tu vlastně plynou výhody pro Rusko, kvůli čemu se za ně Rusko sto roků bilo, obětovalo svou krev, síly a peníze? Snad ne jen za to, aby sklidilo pouze malou směšnou nenávist a nevděčnost? Ó, samozřejmě, Rusko si vždy bude uvědomovat, že centrum slovanské jednoty je ono samo, že jak Slované žijí svobodným národním životem, tak je to proto, že to chtělo ono, že všechno udělalo a vytvořilo ono. Ale jakou výhodu toto vědomí Rusku přinese kromě práce, trápení a věčných starostí? Odpověď je nyní těžká a nemůže být jasná.
Zaprvé, Rusku, jak je nám všem známé, nevznikne ani myšlenka a ani se tak nikdy nesmí stát, aby si rozšiřovalo svoje území na úkor Slovanů, aby je připojilo k sobě politicky a vytvořilo z nich gubernie a ostatní. Všichni Slované podezřívají Rusko z této snahy dokonce i nyní, stejně jako celá Evropa a budou ho podezřívat ještě dalších sto let. Naopak, čím víc svobody poskytne od počátku Slovanům a zbaví se dokonce i instruktáže a dozoru nad nimi a vyhlásí před nimi, že vždy vytasí meč na ty, kteří sáhnou na jejich svobodu a národnost, tím víc se Rusko zbaví obrovských starostí udržovat násilím tuto instruktáž a svůj politický vliv na Slovany, které, samozřejmě, nesnášejí a které jsou Evropě vždy podezřelé.
No tím, že prokáže úplnou nezištnost, Rusko zvítězí a nakonec k sobě přitáhne i Slovany; nejprve k němu začnou utíkat v neštěstí a někdy později se k němu vrátí a přilnou k němu už všichni s úplnou dětskou důvěrou. Všichni se vrátí do rodného hnízda. Ó, jistěže, existují různé vědecké a dokonce poetické názory i nyní mezi mnohými Rusy. Tito Rusové čekají, že nové, osvobozené a znovuzrozené slovanské národnosti začnou právě tím, že přilnou k Rusku jako k rodné matce a osvoboditelce a nepochybně co nejrychleji vnesou velmi mnoho nových a ještě nevídaných prvků do ruského života, rozšíří slovanstvo Ruska, duši Ruska, ovlivní dokonce i ruský jazyk, literaturu, tvorbu, obohatí Rusko duchovně a ukáží mu nové horizonty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Sergej Chelemendik
