Štěpán Křeček: Po téměř čtyřech letech končí kvantitativní uvolňování

13.12.2018 13:17

„Uvolněná měnová politika Evropské centrální banky umožňuje relativně levné financování vládních dluhů. V případě zpřísňování měnové politiky hrozí prudký růst nákladů na obsluhu dluhů, což může vyvolat dluhovou krizi v jižním křídle eurozóny,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Štěpán Křeček: Po téměř čtyřech letech končí kvantitativní uvolňování
Foto: BH Securities
Popisek: Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities

„Kvantitativní uvolňování pomohlo zmírnit následky světové hospodářské krize v eurozóně. Rovněž vedlo k růstu cen finančních aktiv. Některá finanční aktiva však dnes mohou být uměle nadhodnocená, což se může projevit ve vyšší proměnlivosti cen na trzích,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Evropská centrální banka by dnes měla ukončit kvantitativní uvolňování, které mělo přispět k obnově ekonomiky po světové hospodářské krizi. Kvantitativní uvolňování je režim měnové politiky, kdy centrální banka nakupuje finanční aktiva. Tím se v ekonomice navyšuje nabídka peněz, což tlačí na růst inflace. Nákup finančních aktiv zvyšuje poptávku, což se odráží v rostoucí ceně finančních aktiv a poklesu jejich výnosnosti.

Konec kvantitativního uvolňování přichází po téměř čtyřech letech v politicky napjaté situaci. V Itálii a nově i ve Francii vznikají vážné problémy při sestavování veřejných rozpočtů. Obě země se zřejmě vydají cestou stimulace hospodářství skrze rozpočtové deficity. Taková hospodářská politika však v konečném důsledku povede k růstu zadlužení, což po ukončení kvantitativního uvolňování může zvýšit náklady na splácení dluhů.

Za čtyři roky kvantitativního uvolňování byla nakoupena finanční aktiva za 2,6 bilionu eur, což podpořilo růst cen na burzách. Nenakupovaly se však pouze evropská aktiva. Z ekonomických modelů je patrné, že podstatná část finančních toků směřovala k nákupům amerických akcií. Konec kvantitativního uvolňování by mohl mít negativní vliv na ceny akcií. Vzhledem k tomu, že se však neočekává zpřísňování měnové politiky v eurozóně skrze růst úrokových sazeb dříve než ve druhé polovině příštího roku, existuje časový prostor pro adaptaci na nové podmínky.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Miroslav Macek: „Cui bono?“

19:48 Miroslav Macek: „Cui bono?“

Páteční glosy Miroslava Macka