Tereza Spencerová: Chuck Hagel - Je tu nový světový řád (a války bez konce)

06.11.2014 18:40 | Zprávy

Pro vývoj v Sýrii je kriticky důležité dosáhnout politického přechodu, který zachová instituce státu a armádu a všem hráčům v Sýrii jasně ukáže, že jejich zájmy budou v syrském státě ochráněny, soudí Obamův poradce Antony Blinken.

Tereza Spencerová: Chuck Hagel - Je tu nový světový řád (a války bez konce)
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Barack Obama, 44. prezident USA

Začneme dneska ale Tuniskem, malou a z geopolitického hlediska nevýznamnou zemí, která ale nastartovala tektonické pohyby arabského jara a jako by chtěla agendu regionu určovat nadále. V nedávných parlamentních volbách v Tunisku zvítězila sekulární strana Nidáa Túnis (Hlas Tuniska), která získala 85 křesel v 217členném parlamentu a o 16 míst tak porazila dosud vládnoucí islamisty ze strany An Nahdá, jimž k volebnímu triumfu nepomohly ani odborné služby amerického párového gigantu Burson-Marsteller, ani okázalá snaha distancovat se od radikálního saláfismu. Ke cti jim alespoň slouží, že byli s to po svém volebním vítězství v roce 2011 nehrotit zbytečně politický střet se sekulárními silami a schválit novou ústavu, která nynější předčasné volby vůbec umožnila.

Nicméně oslava triumfu prozápadní demokracie a sekularity nad zpátečnickým islámem, jak výsledky tuniských voleb traktuje západní mainstream, není na místě. Průzkumy veřejného mínění těsně před hlasováním ukázaly, že nadšení Tunisanů pro demokracii propadlo ze 63 procent v roce 2012 na současných 48 procent, zatímco poptávka po silném vůdci vyskočila z 37 na 59 procent. Nidáa Túnis přitom stojí a padá s postavou svého zakladatele a vůdce Bedžího Saida is Sibsího, který sloužíval ve vládách jak legendárního „otce moderního Tuniska“ Habíba Burghiby, tak i (v roce 2011 svrženého) proamerického diktátora Zín Abídína bin Alího. V předvolební kampani – obdobně jako Abdal Fattáh Sísí v Egyptě v případě kultovního prezidenta Násira -- používal vlastenecké odkazy na Burghibu, ale zároveň připouštěl, že jeho strana je vlastně „pokračováním bin Alího režimu (s výjimkou, že za něj nebyla svoboda projevu)“. Co to znamená pro Tunisko? S výjimkou toho, že lidé před demokracií západního střihu upřednostňují diktátora, který jim ponechá alespoň trochu volného prostoru k dýchání a přitom zajistí pořádek a „klid na práci“, je další vývoj těžké odhadovat. Nidáa Túnis se totiž před volbami ostře vymezovala nejen proti islamistům, ale také proti – jinak sekulárně spřízněným – stranám, což může významně zkomplikovat jednání o koalici a tím politickou krizi jen prodloužit.

Islamisté z An Nahdá v roce 2011 získali 89 křesel v parlamentu, na druhou stranu v pořadí měli „náskok“ 60 křesel, obsadili post premiéra, ale funkce prezidenta a šéfa parlamentu přenechali sekulárním stranám, byť je k tomu nikdo nenutil. Jak bude postupovat Nidáa Túnis, která má nad druhými islamisty převahu pouhých 16 míst, se teprve ukáže.

Nová válečnická aliance

O jednoznačné porážce politického islamismu přitom nemůže být řeč. Tím spíš, že nový průzkum amerického neokonzervativního Washington Institute ukazuje na „překvapivě velkou menšinu“, která podporuje Muslimské bratrstvo a jeho různé větve především v zemích, jejich režimy se snaží Bratry potlačovat všemi myslitelnými způsoby: i tak ale Muslimské bratrstvo podporuje 31 procent Saúdů, 34 procent Kuvajťanů, 29 procent Emiráťanů. A Hamas, palestinská odnož MB, má podporu dokonce 52 procent Saúdů, 53 procent Kuvajťanů a 44 procent Emiráťanů. Druhé místo An Nahdy ve volbách svědčí o tom, že podobné emoce jsou silné i v Tunisku.

Právě přetrvávající podpora Muslimskému bratrstvu nyní dává dohromady novou panarabskou alianci – Saúdská Arábie, Kuvajt, Spojené arabské emiráty a Egypt se dohodly na vzniku potenciálních „intervenčních jednotek“, které by mohly vyrazit do boje proti islamistům v Libyi a Jemenu, čímž by vyplnily „prostor“ vedle probíhající války USA v Iráku a Sýrii.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jeroným Tejc byl položen dotaz

Klobouk dolů

Pane ministře, podle mě jste rozhodl dobře, že jste zažaloval soudkyni, která svěřila dítě nebezpečnému otci, který ho zabil. Jaký trest soudkyni hrozí a hlavně bude moc soudit dál, když se dopustila takového fatálního selhání? Ještě proč jste s tou žalobou přišel až nyní? Že selhala je jasné od zač...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Smutný osud policisty

12:26 Zdeněk Jemelík: Smutný osud policisty

Česká justice přinesla 30. června 2026 zprávu o úmrtí významného karlovarského kriminalisty plukovní…