Tématem byla přitom především Rada bezpečnosti OSN, jejíž složení „zamrzlo“ v dávné minulosti a umožňuje rozhodovat „o světě“ i zemím, jejichž „velikost“ z časů minulých – a tím i jakýsi „automatický“ nárok být světovým arbitrem – je dávno pryč. O své křeslo se tak hlasitě hlásí nově vycházející mocnosti typu Japonska, Indie, Německa nebo kupříkladu Brazílie. Stále naléhavěji přitom vyvstává otázka, jaká bude budoucnost samotné světové organizace.

Už v dubnu si agentury OSN stěžovaly na to, že nemají peníze, aby mohly zachránit desítky milionů lidí v Africe před smrtí hladem, a nezdá se, že by to zemím, včetně těch, které se zahalují do své „humanitárnosti“, příliš vadilo. Stačí jen odvrátit pohled a přelepit nálepku liberálů neliberálností.

Celková situace bude přitom ještě horší, neboť Donald Trump v rámci chystaných škrtů v nejrůznějších „pomocných“ a „mírotvorných“ programech – v celkové výši 570 milionů dolarů – prý ohrožuje fungování i těch nejzákladnějších funkcí OSN, postěžoval si mluvčí světové organizace Stephane Dujarric. Nutno ovšem dodat, že USA neruší jen pomoc Africe nebo Blízkému východu, ale „šetří“ důsledně – současně oznámily například konec bezplatných dodávek zbraní například i Ukrajině.