Dojímání se nad Palachovým "mučednictvím" je stejně zvrácené jako pravdoláskařské pojetí "pravdy a lásky" (kdy "pravdu" projevují patologickým lhaním a "lásku" otevřenou nenávistí vůči všem, kdo nesdílí jejich názor) - neboť právě převážně jedinci, co mají "místo mozku z Havla kostku" jsou nejhlasitějšími obhájci tohoto zvrhlého vnímání Palachova sebepoškozování.

Ač nejsem psychiatr, díky více než šesti letům psychoterapie přece jen si  myslím, že trochu lépe rozumím "algoritmům", lidského myšlení a chování než běžný člověk (natož běžný "havloid"). A tak si dokážu snadno domyslet, že když Palach nejednal na základě těch nejpřirozenějších pudů, které mají zajistit přežití (a které mají "naprogramované" i ty nejmenší breberky), muselo být v jeho hlavě něco hodně špatně.