Situace na Ukrajině připomíná absurdní divadlo, které se ale každým dalším dějstvím může rychle změnit v krvavou tragédii. Zatímco v Kyjevě vypukly oslavy příjezdu "osvobozené národní hrdinky“, vražedkyně Naděždy Savčenkové, kterou Kyjev vyměnil za dva zajaté ruské vojáky, na donbaské frontě se začínají v chatrném příměří opět rozhořívat boje. Kyjev a NATO mají totiž eminentní zájem nenechat konflikt úplně zamrznout, ale udržovat ho na stálé provozní teplotě, ze které by mohl kdykoliv přejít do horké fáze frontových bojů.
Danajský dar
Sílící střety na Donbasu si jen v minulém týdnu vyžádaly desítky obětí převážně na straně Kyjeva, který se několikrát neúspěně pokusil prorazit obrané linie domobrany. Boje vypukly minulý týden po celé linii fronty od Doněcka až po Mariupol. To ovšem není jediná starost, kterou nová vláda a prezident Porošenko mají. Vladimír Putin propuštěním „krvavé Naděždy“ připravil pučistům skutečně danajský dar. Krátce po svém příjezdu Savčenková, která se i přes údajnou opakovanou hladovku v ruském vězení zjevně zakulatila, rovnou prohlásila, že pokud si to bude ukrajinský lid přát stane se jeho prezidentkou. "Miluji létání a chci létat. Bude-li ale zapotřebí, budu prezidentem nebo kýmkoli jiným," prohlásila před televizními štáby.
Savčenková je „neřízená střela“. Jakékoli pokusy udělat z ní „politickou loutku“ povedou k nepředvídatelným důsledkům
Se Savčenkovou, která vykazuje dlouhodobě rysy psychopatické osobnosti, zažije Porošenko a celý kyjevský režim ještě spoustu legrace. Je evidentní, že Vladimír Putin věděl, co dělá, když tuto vražednou střelu na Kyjev vypustil. "Je jedno, kde budu hájit vlast. Třeba na bojovém poli, půjdu do prvních řad. Pokud zjistím, že jsem zapotřebí zde (v Kyjevě), zůstanu. Budu dělat vše a nikdy se nezastavím. Nemám už vlastní život, mým životem je Ukrajina," vykřikovala pateticky Savčenková. Krym se podle ní Ukrajině vrátí až v případě třetí světové války.
Západní hra s krymským ohněm
A tady zřejmě není „krvavá Naděžda“, jak se jí přezdívá z důvodů zvlášť otřesných způsobů kterými mučila zajatce na Donbasu, daleko od pravdy. Podle zpráv které přicházejí z NATO, by do konce letošního roku, (některé zdroje uvádí už v letních měsících), mělo proběhnout cvičení vojsk NATO za účasti Ukrajiny, USA, Turecka a dalších armád na Ukrajině a to přímo v Chersonské oblasti bezprostředně sousedící s Krymem. Vojenský materiál a těžké zbraně pro uvedené cvičení by měly být vyloženy v přístavech Oděsa a Nikolajev. Odtud by se potom technika měla přesunout na hranici Krymu do Chersonské oblasti.
Snaha provokovat Rusko přímými přípravami na válku je patrná i z demonstrativního faktu, že se Porošenkovým poradcem stal bývalý generální tajemník NATO a dánský expremiér Anders Fogh Rasmussen. Rasmussen stál v čele aliance v letech 2009 až 2014. Jako generální tajemník ostře odsuzoval připojení Krymu k Rusku a ruskou podporu domobraně v Donbasu. Není se těžké dovtípit, co bude jako protektor Porošenkovi ordinovat za strategii.
Ukrajina se tím stává již zcela oficiálně základnou NATO, kterou budou ve skutečnosti řídit zahraniční poradci. Hlavní poradce (k vydrancování zbývajícího přírodního bohatství) je bývalý ministr financí slovenské vlády Ivan Mikloš, který se stal poradcem nového premiéra Hrojsmana. Gubernátorem strategicky velmi důležité Oděské oblasti je dlouholetý americký spolupracovník a bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili a ve vojenské oblasti přebírá nyní velení bývalý tajemník NATO.
Savčenková proto dost možná "vyzradila vojenské tajemství" (o němž si ovšem cvrlikají vrabci na střeše), když připojení Krymu k Ukrajině spojila se snahou vyvolat třetí světovou válku. Vzhledem k tomu, že se ovšem dnes na Ukrajině tato neřízená střela nikomu příliš nehodí, je docela pravděpodobné, že jí bude nabídnuta čestná funkce hrdinky v první linii, kde se jí junta za pomoci „majdanských ostřelovačů“ elegantně zbaví. Ostatně střílet vlastní lidi je už od převratu v Kyjevě tradice. Je nepochybné, že mrtvá Naděžda poslouží režimu více než živá psychopatka. O této možnosti píše i známý ruský politolog a publicista Rostislav Iščenko.
Rostislav Iščenko: Komu poslouží Savčenková
Porošenko bude moci a samozřejmě také využije výměnu Savčenkové ve své PR kampani. Problém je však v tom, že PR kampaní je do značné míry prakticky veškerá ukrajinská politika, a že má se skutečností málo co společného. Porošenko může pár dní, týden, nebo možná i měsíc hovořit o tom, jak mazaně vyměnil Savčenkovou, a zachránil tak ukrajinskou hrdinku. Může ji vyznamenat a párkrát se s ní vyfotit.
Potom ale vzniknou problémy. Za prvé - Savčenková není zcela normální. Za druhé - navíc je členkou parlamentní frakce Julie Vladimirovny Timošenkové. A Timošenková patří mezi prezidentovy odpůrce. Utrhnout si svoji porci (politických) výhod se tedy budou snažit všichni – a na Porošenka osobně už jich příliš mnoho nezbude.
V každém případě budou všichni na Ukrajině křičet, že zvítězili nad Ruskem, že zachránili Savčenkovou, že jsou prostě nejlepší… Tohle ale vykřikují pokaždé a z jakéhokoli důvodu. Takže pokud by k výměně „pilotky“ (nebyla ovšem pilotkou, ale jen navigátorkou vojenského vrtulníku) nedošlo, vykřikovali by o tom, že zvítězili, úplně stejně.
Proto bude Porošenkova snaha „nahrabat“ si nějaké politické body rychle zpacifikována jeho vnitropolitickými protivníky, kteří budou prohlašovat, že Porošenko nemá s výměnou Savčenkové nic společného, a že oni jsou těmi, kdo ji „zachránili“.
Když už se teď „hrdinka“ vrátila do Kyjeva, lze očekávat, že se v ukrajinských médiích objeví celá řada článků, jak Savčenkovou „osobně zachránil Medvedčuk (lídr hnutí Ukrajinská volba) díky svým kontaktům na Putina“ nebo „osobně Timošenková, která se utajovanými diplomatickými cestami spojila s Moskvou“ - a uslyšíme ještě o desítkách dalších lidí, kteří se „osobně“ přičinili o návrat "národní hrdinky".
Co se pak týká samotné Savčenkové, nejsou její perspektivy příliš veselé. Pokud by zůstala v ruském vězení, prostě by na ni všichni zapomněli. Ale teď, když se objevila na svobodě, ji nejspíš zabijí. Její problém je ten, že je zjevně nenormální a projevují se u ní zřetelné příznaky psychických poruch. Jenže co s tím, když z ní média uděalala výrazný symbol. Stala se hrdinkou, poslankyní a ledasčím dalším. Když se člověk ocitne v takovém postavení, snaží se jej využít všichni, kdo k tomu mají příležitost.
Savčenková je ale „neřízená střela“. Jakékoli pokusy udělat z ní „politickou loutku“ povedou k nepředvídatelným důsledkům. A politici na Ukrajině nejsou na nějaké velké ceremonie zvyklí – za posledních pár let zabili několik desítek tisíc lidí, co je tedy pro ně jedna Savčenková? Velmi rychle se dostanou do situace, kdy jim bude živá hrdinka vadit.
A jestli ji zabijí, druhý den všechna média Ukrajiny ohlásí, že vraha na ní poslal Vladimír Putin.
Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
