Vaše věc: Čeští učitelé chtějí vyšší mzdy

06.09.2017 12:06

Kdykoli si jakýkoli zaměstnanec, jedno, zda státní, či soukromý, dovolí nahlas požádat o zvýšení mzdy, vyvolá to v mnohých ostatních běsnění nad drzostí, kterou oni lidé, kteří si říkají o vyšší plat, oplývají, když se nestydí říci si o vyšší plat. Obvyklé jsou argumenty o tom, ať tedy člověk změní práci či o tom, že někdo jiný má ještě méně. U učitelů je pak hojným argumentem také to, že nic nedělají, pracují méně hodin týdně než ostatní, a navíc mají ještě samé prázdniny. Proč jim tedy přidávat?

Vaše věc: Čeští učitelé chtějí vyšší mzdy
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Prázdná třída, ilustrační foto

Mnozí učitelé či možní učitelé pochopitelně již vyslyšeli volání trhu, učitelské povolání opustili a vrhli se na jinou práci. V současnosti je v tomto ohledu v českém školství situace taková, že středoškoláci nemají o studium na pedagogických fakultách zájem, studenti a absolventi pedagogických fakult nemají zájem učit a učitelský sbor postupně stárne.

Jak vidíme v tabulce, za deset let se počty učitelů v kategorii do 45 let snížily o 9,2 %, a naopak o stejné množství vzrostly počty učitelů v kategoriích nad 46 let. Průměrný věk českého učitele se dnes pohybuje kolem 52 let. S tímto průměrným věkem dosahují učitelé s vysokoškolským vzděláním průměrné mzdy 29 362 korun. Tento průměrný plat tedy dostává učitel s praxí zhruba 25 let, pokud počítáme, že začíná učit po ukončení vysoké školy, tedy zhruba v 25 letech.

Není divu, že například studie společnosti CERGE vyjevila, že čeští učitelé berou ve srovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými (stále) nejméně ze všech učitelů v EU, když se jejich plat pohybuje kolem 56 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka. A s tímto výsledkem patří také k nejnižším platům učitelů v rámci 35 nejrozvinutějších ekonomik podle OECD. Průměr zemí OECD je 85 %.

České školství trápí také klesající gramotnost

Nízké platy v českém školství jsou pochopitelně důsledkem nízkých rozpočtů, jimiž české ministerstvo školství disponuje. Česká republika dává podle studie OECD, která vycházela z dat roku 2013, na vzdělávání zhruba 4 procenta HDP. Méně už šlo mezi zeměmi OECD na vzdělání pouze v Maďarsku, na Slovensku a v Itálii. Průměrně vydávají země OECD na vzdělávání 5,2 % HDP.

České školství však netrápí jen nízké mzdy ve srovnání s poměry v Evropě a na to navázané stárnutí učitelů. České školství trápí také nerostoucí, respektive dokonce klesající čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost. V průzkumech PISA se ukazuje, že čeští žáci se ve všech těchto oblastech od roku 2000 horší a horší (s jedinou výjimkou roku 2012). Ve všech jmenovaných oblastech se žáci sice zatím umísťují v průměru zemí OECD, ale již rozhodně nezaujímají špičky, jak tomu bylo v minulosti, a pokud bude nastavený trend poklesu gramotnosti pokračovat, brzy se i na průměr zemí OECD budou čeští žáci dívat zespodu tabulky… Stejný průzkum navíc ukazuje, že nejlépe se daří žákům v zemích, kde jde do vzdělání více peněz a kde jsou učitelé dobře placení.

Je to pochopitelné. V zemích, kde je učitel konkurenceschopnější povolání, má o tuto pozici zájem více lidí a ředitelé škol si mohou ze zájemců vybírat. V České republice je ředitel rád, pokud mu angličtinu učí někdo, kdo ji vystudoval – hledět na další učitelské kvality už je přílišný luxus, protože volit může mezi někým, kdo anglicky alespoň umí, a tím, kdo to neumí, ale zvládne být o dvě lekce v učebnici napřed, to v tom lepším případě. A v tom horším pak ředitel volí mezi někým, kdo tak nějak anglicky umí, i když angličtinu nestudoval, a vůbec nikým. To ředitele škol nutí k tomu, aby si ve škole drželi i učitele, s jejichž prací nejsou spokojení a lidi, kteří o ono místo nemají valný zájem nebo nemají předpoklady k tomu, aby mohli být dobrými učiteli.

Nedostatek kvalitních zájemců nutně musí ovlivnit kvalitu

A není třeba zastírat, že i člověk, jehož práce baví, občas potřebuje nějakou motivaci a vidinu svého kariérního růstu. Vidinu toho, že někdo ocení jeho dobrou práci. A nejinak je tomu s učitelem. Jistě by bylo krásné, kdyby učitel byl speciální tvor, jemuž by ke štěstí stačilo, že vidí své žáky, jak se jim daří – a to by ho neustále hnalo dál a pomáhalo ignorovat platební výměr, který nikterak neoddělí snaživého a dobrého učitele, který na sobě pracuje, od lenocha, co žákům přediktuje do sešitu učebnici. Osobní ohodnocení je v platech učitelů jen minimální a platový vzestup učitele je spojen pouze s jeho věkem, s ničím jiným. Kariérní růst není žádný. Učitel má tedy nyní takovou motivaci, že ať se bude snažit, jak chce, nestane se nic jiného, než že bude zhruba po pětadvaceti letech praxe pobírat cca 30 tisíc korun hrubého.

Lidé, kterým se nelíbí, že chtějí učitelé přidat, rádi argumentují volným časem a prázdninami. Je však třeba uvést, že absolventi pedagogických fakult si těchto výhod necení tolik, aby skutečně pracovali jako učitelé, a raději jdou dělat něco jiného. A s tím, jak zejména soukromé firmy nyní, v době, kdy je v ČR rekordně nízká nezaměstnanost, lákají zaměstnance na stále více benefitů, a mezi nimi je také více dní dovolené, sick days či třeba neomezené možnosti home office (a mnoha dalších benefitů typu příspěvek na dovolenou, příspěvek na kulturní či sportovní aktivity, ošatné atd. atd.), holt význam jediného učitelského benefitu klesá a stále bude klesat. Doba už se v tomto ohledu posunula…

Nedostatek kvalitních zájemců o práci učitele samozřejmě nutně musí ovlivnit kvalitu školství. Učitel bez chuti a motivace produkuje žáky bez chuti a motivace. A žáci bez chuti a motivace pak samozřejmě vykazují horší studijní výsledky, ale zejména mají horší znalosti a schopnosti než žáci motivovaní. Stejným problémem je učitel málo erudovaný nebo prostě svými vlastnostmi se nehodící pro učitelské povolání. Aby mělo české školství možnost povstat, je třeba mladé lidi motivovat ke studiu na pedagogických fakultách. Je třeba na pedagogických fakultách zajistit kvalitní vyučující a je třeba kvalitní absolventy pedagogických fakult motivovat k tomu, aby šli učit a u své práce zůstali. A nic z toho zkrátka bez zvýšení a zvyšování platů učitelům nepůjde. Pokud práce učitele nebude konkurenceschopná, jen těžko se vytvoří tlak na to, aby ve školství zůstali kvalitní a motivovaní učitelé a odešli ti ostatní…

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…