Rozvodový zákon o Brexitu postoupil do dalšího čtení, dokonce s nečekaně velkou převahou, která – jak si povšimli bystří komentátoři Financial Times – byla v poměru 52:48, tedy přesně stejném jako referendum o Brexitu. Byla to chvíle velké radosti pro premiéra Borise Johnsona, kterému se nakonec povedlo to, na čem ztroskotala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Jeho radost však byla velice krátká. Krátce na to sněmovna odmítla bleskové přijímání tohoto zákona, který měl být během tří dnů schválen v Dolní sněmovně, aby o víkendu mohl proletět Horní komorou a umožnit tak Brexit 31. října nebo o pár dní později, až jej projedná i Evropský parlament.

Nic takového se tedy nestane a dopisy do Bruselu s žádostí o další prodloužení Brexitu přinejmenším do konce roku tak dostávají reálný smysl. Premiérův pocit, že vyhrál, byl mylný. Šlo o taktické hlasování, kterým se otevřela brána pro poslanecké návrhy. Sněmovna souhlasila s rozvodovým zákonem v principu, smyslem bylo zabránit odchodu bez dohody. V dalším projednávání budou na stole poslanecké návrhy, mezi kterými nebude chybět druhé referendum i s možností Brexit zrušit.

Premiér před hlasováním vyhrožoval, že nic takového nepřipustí a raději návrh stáhne a vyhlásí ještě před vánoci předčasné volby. To se může stát, takže technicky vzato, jak prohlásil předseda sněmovny John Bercow, „zákon je teď v limbu“. Premiér pak opustil sněmovnu a už na něj nebylo možné útočit dotazy, jak chce dál postupovat. Později vzkázal, že míč je na straně EU, která musí rozhodnout, jak bude na žádost sněmovny o prodloužení termínu reagovat.