Podle čerstvých údajů Eurostatu v posledním čtvrtletí klesla ekonomika ČR o 0,3 procenta, a protože HDP klesalo už ve třetím čtvrtletí o 0,2 procenta, pokles dvou čtvrtletí po sobě znamená, že jsme v technické recesi. „Ze zemí, za které už jsou údaje k dispozici, žádná jiná v takto definované recesi není“, informuje Patria.

V posledním čtvrtletí loňského roku vykázaly záporný růst také Itálie (-0,1 procenta), Německo (-0,2 procenta), Švédsko (-0,6 procenta) či Rakousko (-0,7 procenta). Na poklesu tedy není nic divného, když uvážíme zpřetrhání globálních dodavatelských vazeb, energetickou krizi a rozpad východních trhů v důsledku války na Ukrajině a evropských a amerických sankcí proti Rusku a Číně. Česko však začalo klesat o čtvrtletí dřív. Varovný je zejména propad automobilového průmyslu, který bude nepochybně pokračovat. Kolínská Toyota už pár dní stojí a nepojede většinu února a mladoboleslavská Škoda taky hlásí odstávky, protože jí chybí čipy.

Pokud jde o ten státní dluh ČR, blíží se hodnotě 3 bilionů korun, zatímco HDP máme lehce nad 6 biliony korun. Není to katastrofa, většina evropských zemí má podíl dluhu na HDP mnohem vyšší, ale když propojíme uvedenou zprávu Eurostatu o výjimečném růstu českého zadlužení v EU ve třetím čtvrtletí se zprávou, že ČR jako první země EU se propadla do recese, není to dvakrát uklidňující kombinace.

Připomeňme si také vývoj inflace. Její průměrná hodnota za rok 2022 byla Eurostatu vykázána na úrovni 14,8 procenta, čili extrémně vysoká, přestože máme zároveň extrémně vysokou základní úrokovou míru ve výši 7 procent. Znovu a znovu si tak potvrzujeme, že české vysoké úroky evidentně nebojují proti inflaci, jak byly ČNB ještě za Rusnoka zamýšleny, ale poskytují další podnět ke zvyšování cen.

Zajímavý je pohled na Slovensko, které je Česku hospodářsky nejbližší. Jsme společně regionem s nejvyšší koncentrací automobilového průmyslu na světě a máme srovnatelně schopné vlády. Podstatný rozdíl však spočívá v tom, že oni jsou v eurozóně, kde základní úroková míra rostla teprve od léta a zatím je jen na přijatelných 2,5 procenta. Přesto tam mají inflaci o něco nižší, na 12,1 procenta (byť pořád vysokou). Do detailů nevidím, ale v každém případě mírně nižší inflace se tam odehrává v prostředí podstatně nižších úroků. Celá eurozóna (i s tím slovenským příspěvkem) má průměrnou inflaci na 8,4 procenta, čili skoro poloviční ve srovnání s námi. Sousední Německo i Rakousko se drží podobných hodnot (8,7 a 8,6).