Celní válka se stupňuje do fáze, kdy nemá cenu sledovat podrobnosti, jak radí Číňan. Je jedno, kolik dalších procent americký prezident Donald Trump napaří. Se současnými sazbami se v Číně stejně žádný obchod nemůže uskutečnit. Účinnou odvetu však tvoří seznam položek, které partneru neprodám za žádnou cenu, přestože je kriticky potřebuje. Třeba různé vzácné kovy, bez kterých se moderní elektronické zázraky neobejdou. Vlastně, právě proto.

Zatím to bylo představeno jen jako hrozba, jako položky, které jsou pod centrální kontrolou. Naštvěte nás o trochu víc, a my je prostě blokneme. Jedna rána razítkem, a svět se změní.

Bloomberg přinesl zprávu, že podobná opatření se chystají i v Evropské unii, pokud 90 denní pauza, která oddálila dopad amerických astronomických „recipročních cel“ pro nečínskou část světa, nebude využita k vyjednání schůdnější dohody. Zájem o dohodu by byl, podle Trumpa oboustranný. Jen nevíme, co má obsahovat. Italská premiérka Meloniová v roli předskokana byla přijata v Bílém domě velice přátelsky (na rozdíl třeba od ukrajinského prezidenta Zelenského), ale to je tak zhruba vše, co lze ze zpravodajství vyčíst.

Ona sama zdůrazňovala, že nechce oslabit snahu Evropské komise, která má teď monopol na vyjednávání s USA. Její washingtonská návštěva nijak nenaznačila, co se v případě neúspěchu chystá. Možná proto, že zatím nikdo netuší, kam sáhnout. Odborné diskuse se zatím drží obecného „já bych mu“, já bych ho“ a „já bych s ním“.

Pro neodpovědné novináře, kteří mají tak malý vliv, že si mohou dovolit psát otevřeně, působila úvodní evropská nabídka jako žert. Spočívala v plánu, podle kterého naopak veškerá cla mezi EU a USA prostě zrušíme. Co se stane? Povede to ke snížení obchodních nerovnováh? Ani náhodou. Nejveselejší je naše bědování, že cla neprospívají rozvoji obchodu. Ale Trump přece nechce rozvoj obchodu, chce rozvoj výroby, která není možná, pokud se stejná věc dá dovézt mnohem levněji.