Spěch amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukončením války na Ukrajině lze pochopit. Vyčlenil si na to časové okénko do 20. dubna, protože pak už se chce plně věnovat pohybu fronty na ekonomickém bojišti, které za pár dní rozbouří prudké zvýšení dovozních cel do USA. 

Bude to už třetí „pic kozu do vazu“ globalizaci, třetí úder v rychlém sledu. Začalo to finanční krizí 2008, navázala pandemie po roce 2019 a po ní válka. Ta je teď ve fázi života po životě, zombie se pokouší vydrápat z hrobu. A když do toho zahrneme také důsledky konce zástupného konfliktu Západu s Ruskem, který nejspíš vyústí v konec NATO, pak si tím ten Trump zamíchal opravdu radikálně. A to je tu teprve pár měsíců. 

Je to srovnatelné se situací po skončení studené války, kdy český prezident Václav Havel sdělil slzícím poslancům a senátorům ve washingtonském Kapitolu, že když chtějí pomoci Československu, ať pomůžou Rusku, a završil to výzvou k současnému rozpuštění Varšavské smlouvy a NATO.