Kypr zkouší vyjednávat s Ruskem, ale riskuje tím zpřetrhání evropských vazeb. Pomoc nabídla ortodoxní církev, jeden z největších vlastníků v zemi. Stále zřetelnější je fakt, že přerostlý finanční sektor, více než dvakrát větší než evropský průměr, je extrémně výhodný jen když „peníze dělají peníze“. I čeští politici by si měli všimnout toho, že ve chvíli, kdy se karta obrátí a „peníze polykají peníze“, je to zničující nepřítel a je pozdě říkat: „Kdybysem to býval věděl, tak bysem sem nikdy nechodil.“

Když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší. Tak k tomu přistoupila církev na Kypru. Arcibiskup Chrysostomos II nabídl novému prezidentu Nicosi Anastasiadesovi, že církev uvalí na svůj majetek hypotéku a za utržené peníze nakoupí státní dluhopisy, aby pomohla strádající vlasti. Nelze se divit, je to církev ortodoxní, v českém překladu zastaralá. Moderní katolická církev se neobejde bez obrovských peněz, protože to usnadňuje život ve víře i bez věřících.

Potom, co kyperský parlament v úterý večer odmítl plán na zdanění bankovních depozit, kterým by vkladatelé přispěli 5,8 miliardami euro, je v nedohlednu i pomoc 10 miliard euro, která byla tímto krokem podmíněná. Kyperské banky proto budou nadále zavřené. To je v tuto chvíli jediné opatření, které je chrání před krachem.

Nelze se divit kyperským vkladatelům, že by se rádi rozběhli k přepážkám, protože netuší, co všechno se ještě může stát. Pokud se banky položí, vklady do 100 tisíc euro jsou sice garantovány státem, ale v tomto rozsahu na to vláda prostě nemá. Nabízené řešení v podobě relativně malé daně – když ji srovnáme s tím, že lze přijít o všechno – však nahlodalo nejpodstatnější pilíř bankovního podnikání, důvěru. Kypřanům bylo vysvětleno, že proti krachu bank jsou pojištěni, ale proti parlamentu nikoliv. A vývoj posledních dnů ukázal, že vláda netuší, co může s parlamentem dohodnout. Teď parlament odmítl dohodu vlády o evropské pomoci tím nejpotupnějším způsobem - poslanci vládní strany odešli ze sálu a nepřímo tak podpořili hlasy proti.

Původně měla být vybírána mimořádná daň jak z depozit se státní garancí, tak bez garance. Pro garantované vklady do 100 tisíc euro byla určena daň 6,75 procenta. Negarantované vklady – nad tuto hodnotu – měly zaplatit 9,9 procenta. Podle odhadu expertů banky Barclays je 55 procent kyperských vkladů nepojištěných a má se za to, že většina jich pochází ze zahraničí, především z Ruska. Z toho má kyperská vláda strach, potřebovala by naopak vstřícný přístup ruské vlády, aby souhlasila s odkladem ruské státní pomoci v hodnotě 2,5 miliardy euro, která vyprší roku 2016.