Ekonomika zamrzla na úrovni roku 2008, nezaměstnanost trhá rekordy, evropské fondy hoří, všude vyskakují další a další tunelářské pasti na veřejné finance, které zkoušejí prodloužit děsivé dojení státu i na další období. Nejčastějšími slovy v prohlášení jsou inventura a audit, v čemž se mimochodem příliš neliší od prohlášení vlády Miloše Zemana z roku 1998.
Vláda povede Českou republiku na základě sociálně a ekologicky orientovaného tržního hospodářství k prosperitě a bude usilovat o udržení sociální soudržnosti v zemi, zní klíčová věta Programového prohlášení vlády ČR, vedené Bohuslavem Sobotkou. V únoru 2014 se tak vracíme na výhybku, ze které jsme byli vyklopeni krátce po červnových volbách roku 1990.
Když se tenkrát tehdy ještě federální vláda uvažovala o svém směřování, poradci nabídli příklad sousední Spolkové republiky Německo, která se tímto obratem - „sociálně a ekologicky orientované tržní hospodářství“ – tradičně charakterizuje. Následovala diskuse v obnoveném Čalfově kabinetu, ve které však rychle a rozhodně zvítězila koncepce Václava Klause s trhem bez přívlastků. Tak se stalo, že její protivníci si mohli sociálně a ekologicky trhnout nohou a krátce na to letěli i z budovy úřadu vlády.
Když po osmi letech nastupovala první levicová vláda v podobě menšinového sociálně demokratického kabinetu Miloše Zemana, měla jiné pořadí priorit. „Za nejaktuálnější úkol proto vláda považuje okamžitý zásah proti ekonomické kriminalitě a proti prorůstání organizovaného zločinu do dalších společenských struktur,“ píše se v jejím vládním prohlášení.
V mnohém je Zemanovo vládní prohlášení velice kvalitní levicový text, který neztratil svoji platnost. Už tenkrát obsahoval také majetková přiznání, registrační pokladny. Je škoda, že jen nemnoho se podařilo realizovat. Pokud však jde o ekologii, tedy hlavně snižování energetické náročnosti, vláda couvla s poukazem, že na to český průmysl nemá. Dopadlo to podobně, jako když se nad námi roku 1973 ustrnuli sovětští soudruzi a ušetřili nás ropného šoku, který všechny ostatní země na západ od našich hranic přinutil k drastickým inovacím ve prospěch energetických úspor. K nám tlak vysokých cen ropy nedolehl, a tak jsme nerušeně ustrnuli i my.
Teď tedy zkoušíme uplatnit onen původní sociálně a ekologicky orientovaný tržní ideál znovu. Připomenu jen to nejnápadnější. Ministerstvo životního prostředí i ministerstvo průmyslu počítají s masívním zateplováním, ve kterém vidí nejen energetické úspory, ale také podporu malého a středního podnikání a tvorbu pracovních míst. Opakovaně najdeme i zmínku o zadržování vody v krajině a nevypadá to jako vítězství betonu pro desítky nových přehrad. Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata ani pokračování průzkumu a následnou těžbu břidlicových plynů na území ČR, píše se v kapitole životního prostředí, zatímco průmysl deklaruje záměr zachovat energetické suroviny pro budoucí generace. To je opravdový posun.
Podobně i v sociálnu. Sociální bydlení – které může být jakýmsi spouštědlem družstevního přístupu k rozvoji obcí – zmiňuje úsek lidských práv i ministerstvo pro místní rozvoj. To druhé slibuje také urychlenou novelu zákona o podpoře regionálního rozvoje, takže místní vize v oboru sociálního podnikání, decentralizace a lokální soběstačnosti by mohly dostat nějakou tu veřejnou podporu.
A co se změní v tržnu? Tržno je samozřejmě klíčové, pokud chceme vybřednout ze současné oligopolní nekalosoutěžní tunelářsko-exekuční bezmoci. Trh sundaný v hesel a proměněný v rovnost příležitostí, to by samozřejmě vítězové včerejška nikdy nepřipustili. Můžeme tedy jen napjatě sledovat vítěze dneška, jak dlouho jim vydrží odhodlání a síly.
První záměr – vyhýbat se zlodějům. Jednou z vládních priorit je výslovný zákaz obchodovat s firmami s nejasným vlastníkem. Trochu to ulehčuje fakt, že to podporuje i nový zákon o obchodních korporacích, podle kterého „podíl společníka v obchodní korporaci nesmí být představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem“, což je formulka zakazující akcie na majitele.
Jenže úhybných cestiček hodně zbylo. Na sobotní konferenci Otvírejme radnice, kterou pořádal Fond Otakara Motejla a VŠE (profesorka Vladimíra Dvořáková z katedry politologie) jsem byl poučen, že vedle vlastnického spojení existuje také spojení smluvní nebo majetkové, kterým lze výsledek rozhodnutí o veřejné zakázce učinit závislým na odklonu benefitu (tedy jedné z těchto forem všimného) k tomu, kdo zadává. Proto je důležitý i závazek v kapitole ministerstva financí, že vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
