V pátek probíhá po celé republice mobilizace na sobotní demonstraci v Praze, která je dosud nevídanou společnou akcí odborů a občanských iniciativ. Hlavní heslo Stop vládě! říká jasně, o co jde i kde hledat další informace (ww.stopvlade.cz). V Praze u stanic metra působí petiční stánky a informační hlídky občanských iniciativ, které zvou na Václavák a vysvětlují, co všechno je ve hře. Podobné stánky s peticemi a informacemi najdeme i v dalších městech. Na facebooku se svolávají lidé, kteří chtějí jet do Prahy společně a kupují jízdenky se skupinovou slevou. Odboráři vypraví desítky autobusů.
Protestní týden se prolíná s akademickým Týdnem neklidu, který obsahoval také debaty na horké téma spolupráce akademiků a odborů. Byl jsem na jedné z nich a bylo zajímavé sledovat, jak dvě nepolitické skupiny přecházejí do víru politického tance. Nemají na vybranou, útok, kterému čelí, je ryze politický. Přitom sami mohou politiku polidštit a obohatit. Pokoušel jsem se tam argumentovat tím, že by mohly být protiváhou vlivu nepočetných stran bez většího intelektuálního zázemí. Na pomoc odborů dnes spoléhá nejpočetnější a nejpřehlíženější část občanů, nejen zaměstnanci a jejich rodiny, ale i senioři a překvapivě velká část mladé generace. Pryč jsou časy Přemluv bábu. To je hlavní důvod, proč se mezi studenty rozběhly debaty, zda jde o vhodného spojence. Akademici si zase uvědomují, že jejich nezávislost je obecná demokratická hodnota. Obsahuje pohled za hranice vžitých dobových představ, je naplněním povinnosti intelektuála, kterou je kritické myšlení. A taky trocha tvořivé invence, aby proniklo z krabice „tak se to dělalo vždycky“.
Zbrojily i iniciativy. V neděli v Praze proběhlo V. Fórum alternativ, na které se sjely dva tucty iniciativ, aby se dohodly na svém příspěvku pro protestní týden i pro navazující období. Typické spory - s kým ano, a s kým ne. A taky - se stranami, nebo proti stranám? Co s volbami - zrušit pětiprocentní kvórum? Jakou roli referendu - má být nadřazené vždy a všude? A co po skončení demonstrace na Václaváku - rozchod, nebo pochod? Prosazoval jsem pochod, s bubny a chorálem - zní mi vytrvale v hlavě - Ať táhnou!
Otázky z fóra nejsou příliš neobvyklé, naznačují, že prožíváme revoluční situaci. Požadavky sobotní demonstrace sice jsou ještě v mezích dneška - konec asociálních reforem, demise vlády a nové volby. Úvahy o zítřku musí být radikálnější. Musíme vycouvat ze slepé uličky dějin. Není možné, aby pár let skupinové krádeže obralo celé generace o budoucnost. Je třeba říci jasně - pokud si skutečně vynutíme předčasné volby (pravděpodobnější je, že se ve vládě sami navzájem požerou), musí být jasné, že když vyhraje levice, máme vládu levice. Zaznamenal jsem někde poznámku, že v ČSSD není poptávka po změně „Bohumínského usnesení“. Ve společnosti ta poptávka je. Nemůžeme mít v platnosti pravidlo, že kdokoliv z lumpů je lepší než ozvěny dávných hesel. Volby nemohou být jednoduchým výtahem k moci pro obchodníky s „menším zlem“. Občas bychom měli sledovat taky nějaké to dobro.
Pravice v této zemi totálně zkrachovala a její konec je fraška jako z péra Haška. Premiér netuší, s kým to vlastně vládne, když se koaliční partner vtipně rozdělil na koalici i opozici zároveň, aby si zachoval ústupové cesty oběma směry. Dokonce se pohádali, kdo se ujme vládní, a kdo opoziční role. Teď už tedy mohou vládu jenom předstírat. Možná se ještě všichni chtějí podílet na tom, až se církev nekřesťansky napakuje, a pak se o to se svými podporovateli křesťansky rozdělí. Možná ještě doufají, že se jim podaří hrábnout do penzijních fondů, aby si zajistili stáří. Možná. Čím víc lidí na Václavák přijde, tím větší šance, že to nestihnou. I kdyby nepadli hned, na Václaváku se domluvíme jak dál.
V sobotu všichni na Václavák!
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
