Pandemie nezastavila bitvu o výnosy zdravotnictví ani u nás, kde se má rozhodovat o vedení největší Všeobecné zdravotní pojišťovny, ani v USA, kde má týden po volbách začít slyšení u Nejvyššího soudu o ústavnosti Obamova zákona o dostupném zdravotním pojištění (Obamacare). Srovnatelní jsme si i v tom, že v obou zemích se koronavirus vymkl kontrole, oni mají nejvíc mrtvých absolutně, my na sto tisíc obyvatel, což je ještě horší. A v obou zemích se přepřahá na cestě do kopce, u nás se mění ministr, u nich možná úplně všechno, včetně poměru sil u Nejvyššího soudu. A v obou zemích se potvrzuje obava, že politika jde klidně i přes mrtvoly.

České události ponechám jiným, snad jen s poznámkou, že zdravotní pojišťovny měly na konci září na účtech 65 miliard korun, což je fascinující vzhledem k intenzitě nasazení zdravotní péče. Rezerva je dobrá věc, bude hůř, dokonce hodně hůř, a nelze donekonečna odkládat ani zvýšení platů zdravotníků a odměny za služby v první linii. Nicméně toto číslo naznačuje, že ovládání pojišťoven má i v těžkých dobách svůj půvab. Ale toto téma se vynoří až za týden, až bude jasno o šéfovi VZP i ministrovi zdravotnictví na další období.

Ve Spojených státech to bude trochu složitější. Za týden jsou prezidentské volby spolu s volbami do Sněmovny reprezentantů a do Senátu, ale pro některé oblasti života je tam důležitější to, co se v Senátu odehrává teď, týden před lidovým hlasováním. Sonát totiž právě potvrdil novou soudkyni Nejvyššího soudu, kterou se stala Amy Coney Barretová, věrná stoupenkyně prezidenta Donalda Trumpa.

Demokraté nejprve doufali, že její předchůdkyně, umírající Ruth Bader Ginsburgová, ještě do voleb vydrží a doplňování Nejvyššího soudu se bude odehrávat v jiné atmosféře. Ta však svůj boj prohrála bohužel předčasně a její nástupkyně zásadně zvrátí poměr sil v Nejvyšším soudu ve prospěch konzervativců z dosavadního 4:3 na drsných 5:2. Senátoři za Demokratickou stranu se to snažili zvrátit, ale nezvládli to, a tak aspoň na dramatičnost situace upozornili navazujícím celonočním prodlužováním jednání.

Prezident Trump měl už ve svém prvním volebním programu, že Obamacare zruší, a skutečně se o to dost snažil, leč narazil na odpor států unie. Dost daleko se neprobil ani s pokusy o právní odpor, když zpochybňoval ústavnost zákona z dílny svého předchůdce Baracka Obamy. Avšak týden po volbách se věc znovu dostane na pořad Nejvyššího soudu, a teď už nikdo nepochybuje, jak to dopadne při jeho novém složení. Argumentace proti Obamacare spočívá v tom, že dostupnost pojištění pro ty, kdo už mají nějakou nemoc a zvyšují tak náklady na systém, je vykoupena povinným pojištěním těch, kdo jsou mladí a zdraví. Povinnost je opak svobody.