Zaujalo mě vystoupení ministra zemědělství, teologa Marka Výborného, který do předvolebního klání přispěl oznámením, že jeho úřad bude vymáhat po koncernu Agrofert vrácení pěti miliard korun dotací, které získal v době, kdy jeho majitel byl členem vlády.

Jako „předznamenání“ před vyjádřením k jeho hrdinskému činu uvádím základní teze:

1) Zemědělskopotravinářský komplex je nezastupitelnou částí národního hospodářství. Na konci škodlivého zásahu do jeho fungování hrozí hlad. Jde o svérázné podnikatelské prostředí, ozvláštněné každodenním soužitím s přírodou, ale také tradicemi a mentalitou zemědělců. Vztahovou stránku nedokázala úplně zahladit ani vynucená socializace zemědělství. Soudím, že resort by měl řídit vždy politik, který si v něm vysloužil ostruhy.

2) Oligarchové by neměli usilovat o přímý výkon politické moci v dominantním postavení. Pokud tak činí, narušují rovnováhu v konkurenčním prostředí politického soutěžení o hlasy voličů. A zásadně nesmí používat svého postavení ke zvýhodnění svých podnikatelských záměrů. Současně musejí počítat s tím, že nemají nadlidskou způsobilost zvládnout naplno jak své působení v politice, tak řízení firem, jež mohou strádat. Nemyslím tím konkrétně Andreje Babiše, ač právě jeho má ministrův čin poškodit.