Ze současných herců naší politické scény o své „zviditelnění“ nejsoustavněji pečuje Jiří Pospíšil. Dlouhodobě cíleně využívá každé příležitosti a volební výsledky z krajských voleb ukazují, že se mu to vyplácí: přestože jeho politickou kariéru provázejí různé „nehody“ a je spojován s „kmotrem“ Jurečkem, přivedl ODS ve svém kraji k vítězství. Je na nejlepší cestě k tomu, aby se stal předsedou ODS a přivedl ji k definitivní zkáze.

Prostředky, které politici využívají ke svému „zviditelnění“, vypovídají o jejich vkusu a hodnotových měřítcích, souhrnně o jejich lidských kvalitách. Ti méně vybíraví chňapnou lačně po jakékoli příležitosti. Moc, pocty a finanční zabezpečení jsou drogy, kvůli jejichž získání je každý prostředek dobrý. Pro některé politiky byl přímo darem z nebes trapný příběh Romana Smetany. Bulvár (hlavně ten veřejnoprávní) z něj udělal div ne národního hrdinu a politici se na jeho pochybné slávě rádi přiživují.

Na vlně zájmu o něj se nejdříve svezl Jiří Pospíšil, který vůči němu projevil velkorysost stížností pro porušení zákona proti rozsudku Markéty Langerové, ač jinak obecně vzýval zlaté tele neprolomitelnosti soudního rozhodnutí a ve srovnání se svými předchůdci podával stížností poloviční počet. Zde se ale pustil do zachraňování člověka, který pohrdl zavedeným systémem trestního řízení tím, že nevyužil opravné prostředky. To zcela vybočuje z  obvyklé praxe nejen jeho, ale i jeho předchůdců.

Sklidil za to potlesk od hlídacích podvraťáků demokracie a jimi zmatená veřejnost jej chválila. Ovšem soudci Nejvyššího soudu ČR neprojevili pochopení pro poklesle účelové nakládání s mimořádným opravným prostředkem a stížnost zamítli. Od té chvíle nemá prakticky žádný smysl bavit se o rozsudku, poněvadž jej již nelze nijak zvrátit. A ať už se to komu líbí či nikoli, bez ohledu na různé pochybnosti ( např. zde a další na téže adrese)  je třeba vzít s pokorou na vědomí, že jeho správnost potvrdili soudci, kteří mají postavení elity svého stavu, jejich hlas je tedy nutné brát vážně.