Zdeněk Jemelík: Policie nedbá názorů Lenky Bradáčové

09.04.2025 11:24 | Komentář

V neděli 6. dubna 2025 jsme v Otázkách Václava Moravce mimo jiné vyslechli úvahu nastupující nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové o jejím přístupu k chronickému neřádstvu vynášení informací z trestních spisů. Vyjádřila se, že na rozdíl od prezidenta republiky nechce tuto nepřístojnost potírat jako trestný čin, ale nástroji správního práva.

Zdeněk Jemelík: Policie nedbá názorů Lenky Bradáčové
Foto: Archiv Z. Jemelíka
Popisek: Zdeněk Jemelík

Vysvětlila to tím, že při posuzování úniků ze spisů je na místě posuzovat i otázku veřejného zájmu, a zdůraznila odpovědnost redakcí, které s takto získanými informacemi následně nakládají (ZDE). Ale hned v pondělí 7. dubna 2025 SeznamZprávy sdělil čtenářům, že policie zahájila trestní stíhání bývalého soudce Městského soudu v Praze Kamila Kydalky za neoprávněné obstarání redakci České justice usnesení Vrchního soudu v Praze o zrušení zprošťujícího rozsudku senátu předsedy Jana Šotta v kauze Čapí hnízdo (ZDE). 

Rychlý sled rozporných informací má kouzlo nechtěného žertu. Ve skutečnosti je ale důvodem k vážnému zamyšlení nad tím, co se stalo, a nad přístupem policie. Pamatuji si soudce Kamila Kydalku z kauzy H-systém a subjektivně jej vnímám jako problematickou osobnost. Za pomoc, kterou poskytl České justici, jej nemohu chválit mimo jiné i proto, že nebyl soudcem kauzy Čapí hnízdo. 

Chápu ovšem novináře. Pro porozumění dění v soudní síni je dobré znát podklady procesu do největší možné hloubky. Na získávání informace pro sebe sama není nic špatného. Jiná věc je, zda následné zveřejnění neoprávněně získaného dokumentu je skutečně přiměřené opodstatněnosti veřejného zájmu.

V případě kauzy Čapí hnízdo mám shodou okolností zvláštní osobní zkušenost. Andrej Babiš zavázal své lidi k odmítání jakýchkoli pokusů novinářů a jiných zvědavců o získání podkladů ze spisu. Monitoroval jsem řadu trestních řízení a ke všem mám bohatou dokumentaci, ale až v tomto případě jsem nezískal ani obžalobu. Písemné žádosti o ni Andreji Babišovi, který se mnou v jiných věcech jednal korektně, měly účinek házení hrachu na zeď. Znám se osobně s obhájci a starý kamarád Michael Bartončík měl zájem, abych o případu psal, ale obžalobu mi neposlal. Měl jsem účelovou schůzku s asistentkou Andreje Babiše, ale ani přes ni jsem se k obžalobě nedostal. Je samozřejmé, že o dalších podkladech, jako je žádost o dotaci, jsem si nemohl ani nechat zdát. Nebyl mi umožněn pohovor s hlavní obžalovanou Janou Nagyovou, s kterou se neznám a měl bych na ni otázky. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Monika Oborná byl položen dotaz

Kde přesně se mají v obcích rušit školy?

Od vás o tom slyším prvně. Prý něco takového navrhuje STAN. Podle čeho se bude rozhodovat, jaké školy a kde se budou rušit? Protože zatím, když tato vláda něco rušila, tak to bylo vždy dost nekoncepční a většinou to ani s nikým, včetně lidí, co v těch obcí žijí neprodiskutovala

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Fialova vláda na grilu

11:34 Jiří Paroubek: Fialova vláda na grilu

V úterý a ve středu v Poslanecké sněmovně probíhalo jednání k návrhu opozičních stran vyslovit nedův…