Pozvání jsem odmítl. Obecně nechci podporovat akce spolku, z něhož jsem byl v r.2017 vyloučen a speciálně jsem se nechtěl zúčastnit akce, na které se dle pozvánky dal očekávat projev pohrdání  soudním rozhodnutím, s kterým souhlasím. Spolek Šalamoun se k tomu nevyjádřil. 

Účastníkům večera se nabízela možnost koupit si zde za výhodnou cenu oba díly knihy Zločiny beze zbraní a získat autogram Marie Formáčkové, představitelky autorského kolektivu. Distribuci 2. dílu zakázal předběžným opatřením Městský soud v Brně, a to kvůli 1. kapitole, jež obsahovala vylíčení údajného únosu a vydírání dlužníka Pavla Buráně jeho věřitelem Jaroslavem Novotným. Nabídka získat něco zakázaného může být pro ledaskoho přitažlivá.

Tento způsob pozvání na večer 9. října 2010 je jeden z drobných úskoků, jichž se v boji za zájmy miliardáře Pavla Buráně dopouští skupina jeho podporovatelů, zúčastněných na vydání „zakázaného“ druhého dílu Zločinů beze zbraní. K šíření „zakázané“ knihy na zmíněné akci totiž vůbec nedošlo. Místo ní se účastníci seznámili s dílem 2c, jenž „zakázaný“ není, i když se na jeho obalu skví výrazný nápis „zakázaná soudem“. Vydání nezakázané knihy s nápadným označením za zakázanou je chytrý reklamní trik.

Mimochodem podotýkám, že nechápu, co vedlo autorský kolektiv k vydání dílu 2c, když zákaz distribuce 2. dílu předběžným opatřením není definitivním rozhodnutím a není vyloučeno, že v následném soudním řízení ve věci samé může být zrušen. Vždyť i Mein Kampf se nakonec dostal do volného prodeje.