Divím se tomu, jak se řeči o úctě a ochraně seniorů rozcházejí s praxí. Začněme u nebezpečných nebo v zimě neposypaných chodníků, přes zbytečné ohrožování covidem, černým kašlem i chřipkou a konče okrádáním při zákonném navyšování (valorizaci) důchodů. Dovolím si tak připomenout navýšení důchodů v letech 2022, 2023 a 2024, která zdaleka neodpovídalo výši inflace. Také chybějících 30.000 lůžek v Domovech pro seniory není dobrou vizitkou státu v péči o seniory. A co dostupnost lékařské péče? Co statisíce seniorů bez svého doktora ? Nedá mi to, abych se alespoň takto nezeptal seniorských organizací (například Rady seniorů): Jak se snaží seniorům ve výše uvedených případech pomoci? Kdo se vlastně, mimo mne, seniorů ještě zastává?

Kdo dnes připomíná minulé zásluhy současných seniorů? Co vybudovali, kolik přispěli na daních, na sociálním a zdravotním pojištění, do státních rozpočtů? Dříve totiž pracovali všichni. Nebylo 360.000 evidovaných nezaměstnaných jako dnes. A někteří starší senioři pracovali ještě i každou sobotu. Kolik senioři vychovali dětí? Když byli totiž dnešní senioři mladší, tak národ nevymíral, tak jako dnes. Kdo připomíná to, že se mnozí angažovali a riskovali vězení při Sametové revoluci za nastolení svobody a demokracie u nás?

Doslova o život však šlo seniorům při onemocnění covidem. Minimálně 15.000 našich občanů  zbytečně zemřelo vlivem pozdních a nedostatečných opatření. Převahu v nich měli senioři.

A při epidemii chřipky? Seniory ve zdravotních a sociálních zařízeních ohrožovaly návštěvy bez respirátorů. Viz dva mrtví v nemocnici v Jihlavě.