I když zákony schvaluje parlament, za informace o zákonech platí ročně zhruba 6 miliónů Kč

Pokud budeme mít e-sbírku, nebudeme muset ze státního rozpočtu platit za právní systémy, které obsahují informace, které státní aparát sám paradoxně vytváří. Sněmovna za licence k využívání soukromých elektronických právních systémů platí 6 miliónů ročně, Ministerstvo spravedlnosti včetně justice 7 miliónů ročně, Úřad vlády 389.580 Kč ročně, Senát 350.606 Kč ročně, prezidentská kancelář 178.157 Kč ročně, Olomoucký kraj 358 745 Kč, město Olomouc 165.000 Kč ročně, město Přerov (45 000 občanů) 97.065 Kč ročně, Šumperk (27 000 občanů) 84.980 Kč ročně, nebo město Hranice (19 000 občanů) 80.500 Kč ročně. Při hrubém odhadu bychom byli schopni na právních systémech ušetřit přibližně 27 miliónů korun ročně. To však není vše. Úspory pokračují.

Každá obec by měla mít Sbírku zákonů v tištěné podobě.

Ministerstvo vnitra se také musí starat o vytištění jednotlivých částek Sbírky obsahujících nově schválené právní předpisy včetně  jejich distribuce. Částky dnes chodí na 4 500 míst, aktualizace Sbírky mezinárodních smluv na 250 míst. To nás samozřejmě něco stojí. Záloha na předplatné Sbírky zákonů činí pro rok 2013 6000 Kč. Loni platili zájemci zálohu třikrát. Pokud bude  tempo přijímání zákonů podobné, pak to letos vyjde na 18.000 Kč každého předplatitele. Po krátkém propočtu se dostáváme na sumu 81 000 000 Kč za vydání jednotlivých částek a jejich rozeslání do obcí, městských částí, do krajů, městských obvodů atd. Nutno však dodat, že náklady by podle přísné interpretace zákona o Sbírce zákonů měly být ještě vyšší. Dnes totiž  zákonnou povinnost umožnit nahlížení do tištěné Sbírky zákonů plní pouze třetina obcí.