Dnes bych chtěl navázat na svůj včerejší deník o zdravotnictví. Děkuji vám za všechny komentáře i maily, které jste mi k tématu poslali. Naše zdravotnictví je jako vodovodní kohoutek puštěný naplno. Denně protékají astronomické sumy zbytečně. Tlačili jsme na ministra Hegera, aby kohoutky uzavřel, ten k tomu ale není ochotný. Třeba jen 3 největší proudy peněz končící ve ztracenu:
1. Lůžková péče – dnešní systém je velmi neefektivní, mnoho lůžek je neúčelně rozloženo a nepoužíváno, přesto se za ně platí ze systému. Lůžkovou péči je třeba smysluplně restrukturalizovat. Transformovat se mělo cca 6 až 7 tisíc lůžek. Jasně viditelné výsledky ale nejsou.
2. Nadstandard – extrémně drahou péči, která má velmi levnou variantu, je třeba převést na nadstandard. Např. robotické operace banálních onemocnění. Stojící o statisíce korun více než operace klasické, přesto se u nás běžně provádějí, aniž by měly větší dopad než o trochu menší jizvu.
Pro ilustraci uvedu úryvek z koaliční smlouvy: „Definujeme nárok, tedy rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, na základě medicínských kritérií a v rozsahu možností veřejného zdravotního pojištění. Každé zdravotnické zařízení, které má uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče se zdravotní pojišťovnou, je povinno vždy nabízet „nárok“, tedy variantu zdravotní péče plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Definujeme časovou a geografickou (místní) dostupnost zdravotní péče a uložíme plátci tuto dostupnost pro pojištěnce zajistit. Pacient hradí tu část zdravotní péče, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, tj. není součástí „nároku“.“
Nicméně tento nadstandard byl nastaven ve výši kolem 200 mil. Kč. To je podle mě naprosto nedostatečné, tato částka by se měla pohybovat v řádu miliard. Do nadstandardu byly vloženy jen odlehčené sádry a některé druhy očkování. Zásluhou je VV je mimo jiné to, že nebyl zaveden nadstandard na zubní plomby – nadstandard se má týkat péče, která je „nadstandardní“ nikoli péče základní.
3. Léková politika – zavedení efektivních a transparentních pravidel a postupů předepisování může vést k výrazným úsporám, nicméně ministr Heger v této oblasti příliš aktivní není.
VV zároveň do koaliční smlouvy prosadily, že každá koruna, která bude v rámci zvýšení spoluúčasti vybrána od občanů, bude zároveň i ušetřena na nákladech. Konkrétně se jedná o částku 5,5 mld. Kč každý rok, která se má v rámci zvýšení efektivnosti ušetřit na systému.
V koaliční smlouvě bylo: „Finanční spoluúčast pacientů se bude ze současných 17 % v následujících letech zvyšovat následujícím způsobem: v roce 2012 o 1 p.b., tj. na 18 %, v roce 2013 o 2 p.b., tj. na 20 %, a v roce 2014 o 2 p.b., tj. na 22 %, a zároveň v letech 2012-2014 budou nalezeny celkové vnitřní úspory ve zdravotnictví ve výši 5,5 mld. Kč za každý rok, mimo výdaje na mzdy zdravotnického personálu.“
Problém je, že se nešetří na provozních nákladech systému. Dnes je spoluúčast pacientů přibližně 45 mld. Kč. Spoluúčast sice zvyšuje zhruba podle původní koaliční smlouvy, ale stále nejsou vidět slibované úspory...
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
