Je nutno připomenout, že tak razantní zpoždění a nejistota byla téměř výlučně způsobena představiteli pojišťoven, kteří s návrhy smluv vyčkávali na poslední možnou chvíli a následně nemocnicím nabízeli často zcela likvidační a neadekvátní smlouvy – podle polovyděračského principu "na jednání není čas, podepiš nebo zůstaneš beze smlouvy". Často se přitom mělo podepisovat rušení efektivních a zcela nezbytných kapacit u jedněch, zatímco neefektivní kapacity u druhých byly nadále tiše tolerovány.

Díky společnému, koordinovaného a profesionálnímu postupu ze strany Krizového štábu nemocnic však podle všeho k těm nejhorším excesům nedojde. Mimo jiné i s pomocí usilovné práce Věcí veřejných v Poslanecké sněmovně nemocnice vyvinuly silný společenský tlak a formou petic si získaly přes 100 tisíc podpisů občanů.

Dnes lze s poměrným optimismem konstatovat, že naše společná snaha přinesla žádané výsledky. Pojišťovny ustupují vytvořenému společenskému a mediálnímu tlaku a již nadále nepožaduji rušené celé řady kvalitních a efektivních specializovaných oddělení.