Jedním z lidský nejodpornějších je vládní tolerace velkého lichvařského businessu, který v naší zemi doslova kvete. V rámci svého projevu v Poslanecké sněmovně jsem k tomu řekl následující:

Hřích číslo 6: podpora lichvářů a exekutorů. V prosinci minulého roku se ve třetím čtení projednával zákon o spotřebitelských úvěrech, a tento zákon byl v prosinci ve třetím čtení přijat s tím, že byly odmítnuty pozměňovací návrhy, které předkládaly Věci veřejné.

Pan ministr Kalousek tehdy řekl: K pozměňovacím návrhům pana poslance Bárty pod číslem 18 a pana poslance Šincla k regulaci RPSN, tedy k regulaci výše roční částky, kterou mohou spotřebitelské firmy účtovat jako úrok se všemi dalšími odměnami, k regulaci jsme přesvědčeni, že není namístě. Existuje totiž již ustálená judikatura českých soudů o tom, co je a co není v souladu s dobrými mravy s přihlédnutím k rizikům jednotlivých dlužníků, což se odráží v sazbě RPSN. V debatách zaznělo, že soudy neumějí řešit lichvu. Myslíme si /říká ministr financí/, že to není pravda. Soudy už umějí řešit lichvu s tím, že není důležité, že se spotřebitel uvedl do stavu tísně sám, ale že tento stav tísně jiná osoba zneužila. Navíc regulace RPSN by vzhledem k výpočtu tohoto parametru zásadním způsobem mohla omezit dostupnost krátkodobých úvěrů. Není vůbec vyloučeno, že by se tím tento produkt stal zcela neupotřebitelným.