Začalo to americkými návrhy zákonů SOPA a PIPA a končilo to mezinárodním dokumentem ACTA. Nebudu zacházet úplně do detailů, vím jen, že chci svobodu ve světě reálném a stejnou svobodu i ve virtuálním. Ale o tom v podstatě vůbec mluvit nechci. Co však mi přijde zajímavé, je porovnání dvou situací.

Obraz první. Vláda v tichosti podepsala zmíněný dokument ACTA, který má pomoci bojovat proti padělkům věcným i proti falešným kopiím elektronických děl. Na tom asi není nic zvláštního, člověk nemůže sledovat všechno, co ČR schválí. Ovšem v tomto případě šlo o něco, co zejména internetové komunitě je proti srsti. A všimla si toho. Hackeři z hnutí Anonymous, které se jen těžko dá rozklíčovat a prakticky kdokoli, kdo se připojí, může být jeden z nich, napadli poté hned několik stránek. Útok byl veden na stránku sněmovny, útok byl veden na stránku parlamentní ODS. To jsou místa, která se rozhodně lidem z ODS, ale ani dalším z vládnoucích stran nemusí líbit. Upozornění na nesouhlas s podpisem ACTA dokumentu bylo masivní, možný strach z dalších podobných útoků silný. A nakonec, ratifikace byla pozastavena. ACTA se bude dále přezkoumávat a teprve v dalších dnech či týdnech můžeme očekávat, zdali se vláda postaví či nepostaví za svůj podpis.