Použiji-li metafory, která mi připadá obzvláště příhodná, střelil do kurníku. Řekl, že chce bojovat proti ostrůvkům negativní deviace, ke kterým vedle "kmotrů" a neonacistů zařadil i některá média, jež podle jeho názoru vymývají lidem mozky, podsouvají jim, co si mají myslet, manipulují jejich názory, nepíší pravdu, staví lacinou senzaci nad pravdivá fakta a dopouštějí se mnoha dalších neetických podpásovek, zahalených do pestrého hávu objektivity, fundovanosti, znalostí tématiky a vyšší spravedlnosti. "Píší o všem a nerozumí ničemu, mně připomínají Čapkovu definici literárního kritika jako člověka, který radí spisovateli, jak by on napsal knihu, kdyby to uměl," řekl Zeman o některých pisálcích, protože termín "novinář" se zdráhá použít a já bych jeho slova podepsal. Nemá smysl po sto páté rozebírat ani prezidentův projev a už vůbec ne dopis, kterým se některé české osobnosti, ať už skutečné nebo domnělé obratem ohradily, přesto se o nich krátce zmíním.
"Prezidentovo stanovisko považujeme v celém polistopadovém vývoji za bezprecedentní," uvádí se v textu listu, jehož adresáty byli čelní představitelé českého státu. Ty ostatně dopis mimo jiné vybízí, aby otevřeně vyjádřili svůj postoj a názor na prezidentovy věty. Autory vytýkací výzvy asi nejvíce popudilo, že podle jejich názoru prezident v nástupnickém projevu uplatnil princip kolektivní viny. "Paušálním odsouzením připomíná různá prohlášení předlistopadových politiků," stěžují si dále. Ponechme stranou, že libertas verbi, tedy svoboda slova platí i pro prezidenta, který ve své řeči, na které mu nepochybně velice záleželo, prostě upozornil na společenské jevy, které mu vadí a které poškozují morálku celého národa. A právě na morálku se signatáři dopisu odvolávají. Na tu morálku, kterou si některá média upravují k obrazu svému tak, aby jim dovolila manipulovat s pravdou a tím zvyšovat atraktivitu svých textů, potažmo prodejnost svých novin. Připomeňme, které paragrafy trestního zákoníku patří mezi svobodu slova omezující:
Neoprávněné nakládání s osobními údaji - z vlastní zkušenosti, která byla vše, jen ne příjemná mohu odpřisahnout, že toho se na mně dopustily nejedny noviny, nejedna televize, či rozhlasová stanice.
Šíření toxikomanie - opět z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, někteří novináři možná přímo nepobízejí ke konzumaci drog, sami se jí ale aktivně věnují.
Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení - přinejmenším na komentářových stránkách se občas s texty podbarvenými rasismem a xenofobií také setkáváme.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Pavel Bém