Korupce se nám však posunula z autodílen do politiky a úředních síní a montérky nahradily bílé límečky. Tento neblahý stav můžeme sledovat ve známých mediálních kauzách a dosvědčují jej také podnikatelé, kteří přiznávají, že bez úplatku je získání lukrativní zakázky téměř nemožné.

O korupci se mnoho mluví, ale málo se dělá. Je pravdou, že některé dílčí zákony již byly prosazeny, ale do některých oblastí se současné koalici nějak nechce. Patří sem zákaz akcií na doručitele, tedy anonymní vlastnění akcií v obchodních společnostech a zcela nepochybně i majetková přiznání movitého i nemovitého majetku nad určitou hranici, např. 10 nebo 20 miliónů korun. Odpůrci tohoto zákona říkají, že by to vyvolalo lidskou závist a ohrozilo majetek těch, kteří jej vlastní. Není to pravda, protože v zemích, kde tento zákon platí a funguje, dělá srovnání mezi příjmy a skutečným majetkem počítač. Ten netrpí závistí a falešným udavačstvím, automaticky sčítá a vyhodnocuje data z bankovních účtů, registrů vozidel, katastru nemovitostí, pojišťoven apod. A dojde-li k nesrovnalosti mezi zdaněnými příjmy a skutečným majetkem, musí dotyčný podat vysvětlení, případně je mu majetek dodatečně zdaněn vysokým procentem nebo věc řeší policie. Není možné, aby si úředník mající průměrný plat koupil vilu za 12 miliónů a řekl, tak mi dokažte, že jsem ty peníze nabyl nelegálně. Naopak on musí dokázat, že ty peníze jsou čisté. Zločinci tak musí vynaložit daleko více energie, nikoliv na zločin samotný, ale na legalizaci peněz, které takto podvodně získali. Legalizace nelegálních výnosů, tedy i korupce, je skutečně Achillovou patou každého podobného zločinu.

Majetek není integrální součástí člověka. Vlastnit majetek není nic nečestného, nikdo se za něj nemusí stydět, nebo jej skrývat, ale současně si musí být vědom toho, že je jenom správcem, či hospodářem majetku, ale do hrobu si jej neodnese. Napětí v naší společnosti roste v krizovém období den ze dne, sociální smír se nám vzdaluje a někteří pravicoví politici uctívají majetek jako součást lidské bytosti, nerozlišují jak byl získán a ukrývají jej pod hrnec, aby to nikdo neviděl. Majetek můžeme rozmnožit pro další generace, investovat a dát práci druhým, pomoci přátelům nebo prostě potřebným, a nebo si jej jenom užít. Ale toto všechno musíme dělat otevřeně, neboť to co je ukryto pod hrncem nemůže plodit další dobro.