Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý den, dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, já v podstatě navážu na zpravodaje zákona, pana Jeronýma Tejce. Ano, tento zákon určitě musíme dát do ústavně právního výboru, do druhého čtení, tak, aby se tam projednaly některé věci. Určitě zásadní výhrada sociální demokracie k tomuto zákonu je ta, že neobsahuje jak finanční limity pro volební kampaň kandidátů na funkci prezidenta republiky, tak stropy pro sponzory.
Navrhujeme, aby fyzické osoby mohly darovat kandidátovi na prezidenta maximálně 1 mil. korun. Nechceme, aby se tohoto procesu sponzorování účastnily jakkoliv osoby právnické. Myslíme si, že kandidát na tuto důležitou ústavní funkci by měl zvítězit silou svých myšlenek, silou svých ideí, silou svého jména, silou své známosti ve společnosti, a ne na základě toho, kolik byl schopen získat peněz od různých - a možná i podivných - finančních skupin.
Já mám s tímto zákonem - nechci říct - několik problémů, ale několik výtek, několik výhrad, které - myslím si - by měly být v rámci čtení v ústavně právním výboru řešeny. V zákoně, tak, jak byl podán vládou, řešeny nejsou a mohou vzbuzovat různé rozpory a výhrady.
První věc je: Dle mého názoru není v zákoně explicitně řečeno, zda ta skupina 20 poslanců a 10 senátorů či ta navrhující osoba, která sbírá petici s 50 tisíci podpisy - zda v těch 20 poslancích a 10 senátorech může být ten navrhovaný kandidát, zda může být členem této skupiny, nebo nemůže.
Zda ta nominovaná osoba může navrhnout sama sebe, to si myslím, že je zásadní otázka, která by se měla vyřešit v rámci ústavně právního výboru. Druhá věc, která podle mne taky není řešena a měla by býti, je věc, kdy v zákoně, jak je předkládán, je napsáno, že jednotlivý kandidát může být uveden jenom na jedné kandidátní listině. Ovšem tento zákon nijak neřeší, pokud by kandidát byl podán na kandidátních listinách více. To znamená, může být podán například ve formě poslaneckého návrhu 20 poslanců, ale co když bude zároveň někdo navrhovat tohoto kandidáta a předloží návrh občana s podpisy 50 tisíc lidí. Co potom se bude dít? Který návrh bude mít přednost?
Třetí věc a jsou to spíše technické věci, ale říkám, podle mne důležité, protože můžou ve finále nějakým způsobem znejistit, zhatit volbu - třetí věc je, není jasné, kdo může odvolat zmocněnce, pokud si skupina poslanců nebo senátorů zvolí zmocněnce, který činí právní úkony vůči Ministerstvu vnitra. Jestli ho musí odvolat poté všichni, když ho chtějí odvolat, nebo stačí kvalifikovaná většina. To je dle mého názoru taky důležitá otázka.
A poté poslední a dle mého názoru otázka nejzásadnější, je otázka § 60, v níž je, dle mého názoru, nestandardně řešena lhůta dvou pracovních dnů, v nichž se lze domáhat ochrany soudu v případě rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, respektive v případě provedení registrace kandidátní listiny. Mně dva pracovní dny přijdou velice krátké. Myslím si, že to je velmi krátká doba na odvolání či na jakoukoli právní obranu. Zmíním například rozhodnutí Ústavního soudu značka PL ÚS 17/09 ze dne 1. prosince 2009, kdy samozřejmě s přihlédnutím ke kontextu věci Ústavní soud posoudil sedmidenní lhůtu jako neústavní. A zde je navrhována lhůta dvoudenní, ač je to lhůta dvou pracovních dnů.
Takže to jsou otázka, které by měly určitě býti řešeny na půdě ústavně právního výboru a myslím si, že určitě se řešení musí najít. A opakuji - určitě sociální demokracie tu nejzásadnější a nejzákladnější výhradu, kterou má - mimo těch, které jsem zmínil, spíše technických věcí, je otázka řešení financování volební kampaně a otázka řešení stropů.
Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Psali jsme:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
