Prezident Petr Pavel se zdráhá pověřit Andreje Babiše sestavením vlády, přestože výsledky voleb mluví jasně. A co je ještě podstatnější –prezident Pavel dříve opakovaně ujišťoval, 
že povolební proces nebude zdržovat a že vítěz voleb dostane mandát rychle. Dnes se ale děje pravý opak.To, co prezident nazývá „zodpovědným vyhodnocováním situace“, začíná stále více působit jako natahování času. A čím déle toto váhání trvá, tím hlasitěji zní otázka, proč se prezident odchyluje od svého dříve deklarovaného postupu. Ve chvíli, kdy je povinností prezidenta respektovat ústavní principy a dát vítězi voleb šanci ukázat podporu v Poslanecké sněmovně, působí Pavlovo otálení jako krok, který nejen odporuje jeho dřívějším slovům, ale i podkopává předvídatelnost povolebního procesu.

Ať už má prezident k Babišovi jakékoli osobní či politické výhrady, ústava nestojí na sympatiích. Její logika je jednoduchá: volby určují, kdo začne jednání o vládě, a Poslanecká sněmovna následně rozhodne, zda takový kabinet důvěru získá. Když prezident začne celý proces filtrovat podle vlastního úsudku o šancích či vhodnosti kandidáta, nevědomky si přisvojuje pravomoci, které mu nenáleží.Kritici proto upozorňují na zásadní rozpor mezi Pavlovými slovy a činy. Sliboval rychlost, jasnost a férové dodržování pravidel. Současný postup však vytváří dojem, že prezident svůj dřívější slib odložil na vedlejší kolej, když se ukázalo, že vítězem je kandidát, s nímž zřejmě nechce být spojován. Jenže to není rozhodnutí, které má dělat prezident – to je rozhodnutí, které má učinit parlament.