Během podnětného a velmi emocionálního setkání jsme slyšeli celou řadu příběhů, které by si kdokoliv z nás jen stěží představil a už vůbec by je nechtěl zažít. Romské děti mají svoje sny stejně jako jejich vrstevníci z většinové populace, a jsou schopné je realizovat. Mnozí z nich musí vyvinout ohromné úsilí navzdory obtížným podmínkám, a většinou bohužel ani to nestačí. Jejich úspěch je mnohdy závislý jen na štěstí, kterého se jim dostane buď díky podpoře vlastní rodiny, nebo setkáním s dobrým, tolerantním učitelem. Cítím povinnost iniciovat změny, které umožní všem dětem bez ohledu na barvu pleti, zdravotní nebo sociální omezení uplatnit svůj talent, protože je to nejen k jejich prospěchu, ale pro dobro celé společnosti.
Romské děti jsou stále nadměrně zastoupeny v praktických či přímo v romských základních školách. Nejsem zastáncem rušení těchto škol, jak bylo v minulých letech snahou. Sama jsem pracovala jako speciální pedagog a jsem přesvědčená, že tyto školy mají v rámci koncepce vzdělávacího systému své místo, ale jen pro děti, které do nich skutečně patří, pro které jsou pomocí. Je třeba docílit toho, aby v praktických školách neskončily děti jen kvůli svému původu a pro které by tato škola byla brzdou v dalším vzdělání a prakticky jim tak znemožnila plnohodnotné uplatnění v životě. Nemůžeme si dovolit, aby se k romským dětem přistupovalo na základně předsudků, že si „neváží vzdělání“ nebo že jsou „nepřizpůsobivé“. Naopak praxe ze základních škol v menších obcích jasně ukazuje, že integrace romských dětí mezi „většinovou populaci“ a pozitivní motivace mají velmi dobrý vliv na jejich studijní výsledky.
Jednání u kulatého stolu se zúčastnil i zástupce ministerstva školství, který přislíbil rychlou nápravu. V prosinci by mělo ministerstvo představit Radě Evropy konsolidovaný akční plán zahrnující mimo jiné doporučení některých neziskových organizací, které problematiku dlouhodobě sledují. Podstatnou změnou by měla být úprava procesu diagnostiky v pedagogicko-psychologických poradnách a způsob financování ve školství. Věřím, že tato opatření přispějí k tomu, aby se Česká republika vydala správným směrem. V době, kdy stále klesá důvěra občanů ve veřejné instituce, je víc než třeba zamyslet se nad jejím budováním už od útlého dětství.
Ohlédnutí za rozsudkem v případu D.H. opět také naléhavě poukázalo na absenci orgánu, který by dohlížel na uplatňování již přijatých mezinárodních úmluv a smluv. Dlouhodobě usiluji o to, aby v rámci Senátu Parlamentu České republiky fungovala agenda, která se bude zabývat tím, jak Česká republika k implementovaným úmluvám přistupuje. Na můj návrh dostala tuto kompetenci pro toto funkční období Stálá komise Senátu pro Ústavu ĆR a parlamentní procedury. Doufám, že přispějeme k tomu, aby u nás lidská práva nebyla pouze deklarována, ale aby je měl každý jedinec garantována.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Gajdůšková - profil
