Vzpomeňme situaci ve třicátých letech v Německu, přes rok 1946, až po současnost. Jen je třeba poslouchat, co vlastně politici před volbami říkají. I dnes občanští demokraté a s nimi TOP 09 plní zásadní záměr, se kterým šli do voleb. Každý si musí vzpomenout plamenné řeči o rozbujelém státu, který je třeba zmenšit.

To vládní koalice plní. Celé veřejné systémy jsou destruovány a jejich části přebírají soukromé subjekty většinově v majetku osob blízkých vládnoucí garnituře. V konečném důsledku za větší peníze, než to dělala veřejná správa. Smutný příklad je reorganizace Úřadů práce, který potvrzuje zahraniční zkušenost. Plně privatizované americké zdravotnictví je sedmkrát dražší než to naše.

Rozval státu se již projevuje nárůstem kriminality, korupcí na úrovni některých afrických zemí, nevymahatelností práva. Nemluvě o systémech sociálního státu. Opatření pravicové vlády nazývané reformami mají za následek obrovské problémy ve zdravotnictví, školství, bezpečnosti.