Vážená paní předsedající, děkuji vám za slovo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, po květnových volbách v roce 2010 jsem byla jednou z mála ve Věcech veřejných, kdo nechtěl vstupovat do vládní koalice. S vědomím předchozích zkušeností vládních angažmá menších politických stran, ať už se jednalo o Stranu zelených, Unii svobody, či kdysi ODA. Z opozičních lavic se nicméně dá prosadit výrazně méně než z vlády. A já si stojím za výsledky práce, které Věci veřejné v rámci koalice prosadily. Věcem veřejným se s vládou podařilo prosadit 54 konkrétních programových bodů, mezi které například zahrnuji prosazení nového zákona o veřejných zakázkách, jmenovité hlasování členů vlády při rozhodování o majetku, prosazení přímé volby prezidenta, státní maturity či trestně právní odpovědnost firem. Nesmím opomenout ani zachování stravenek či zrušení poplatku za položku na receptu. A mohla bych pokračovat.

Tato pozitiva a konstruktivní výsledky téměř dvouleté koaliční spolupráce rozhodně nechci přecházet. Nejsem z těch, která by nahlížela na svět a politiku jen černobíle a zatracovala vše minulé i přes hluboké lidské a politické zklamání, které jsem v minulých dnech a týdnech zažila. Nezříkám se ani podílu viny strany Věci veřejné a spoluzodpovědnosti Věcí veřejných na současné politické krizi. Odmítám ale jen vinu - jen a pouze vinu - Věcí veřejných.

Za téměř dvouleté koaliční soužití Věci veřejné nedostaly jasnou a jednoznačnou odpověď na garanci zachování neprolomitelnosti těžebních limitů, zrušení anonymních akcií či další zpřísnění zdanění hazardu. Koaliční partneři své jasné slovo stále odsouvali, své postoje změkčovali a zpochybňovali své závazky.

Ostatně včerejší jednání Senátu o zrušení doživotní trestně právní imunity je toho jasným důkazem. Jakkoli bylo omezení imunity součástí koaličního prohlášení a pod návrhem byly podepsáni zástupci koalice i opozice, byla to právě ODS, která včera tento návrh v horní komoře podpořila pouhými dvěma hlasy. Dvěma hlasy z 25členného sboru senátorů.

A na této, respektive 38. schůzi máme parodii na celostátní referendum, kde se nevůle TOP 09 a ODS schválit plebiscit přímo promítla do předložené novely ústavy. Máme zde také novelu zákona o důchodovém pojištění, zde sice díky Věcem veřejným nedojde ke zmražení důchodů, nicméně není dořešena tak zvaná mezigenerační solidarita, umožňující dětem přispět jedno procento ze svého pojistného na důchody svých rodičů, třebaže tato podmínka důchodové reformy byla součástí koaliční smlouvy. Na 38. schůzi budeme řešit také Senátem vrácený zákon o ochraně ovzduší, který byl sice původně z vládního pera, ale ministr Chalupa ho možná záměrně na půdě Sněmovny neuchránil před vlivem lobby. Vůle systémově změnit jednací řád Poslanecké sněmovny, aby k podobným případům nedocházelo, je opět minimální. Třebaže změna jednacího řádu byla také součástí koaliční smlouvy a balíčku protikorupčních opatření. A takto bych mohla opět pokračovat.