Podle českého europoslance Edvarda Kožušníka se určení jednoho sídla Parlamentu v době hospodářské stagnace přirozeně nabízí, jako jedno z úsporných opatření. „Představa, že Evropské instituce si budou žít stejně, jako si žily v dobách blahobytu, když v jednotlivých členských státech vrcholí drastické škrty ve veřejných financích, je dnes představou jen těch, kteří trvají na status quo jako jakémsi symbolu poválečného uspořádání Evropy. Ty státy, které blokují změnu na jedno sídlo Parlamentu, by měly ukončit zákopovou válku a začít se chovat v této věci racionálně. On mimochodem málo kdo ví, že Evropský parlament má fakticky tři sídla. Vedle Bruselu a Štrasburku má Parlament ještě administrativní sídlo, které je v Lucemburku,“ dodal Kožušník.

„Evropský parlament, má sice jednu hlavu, kterou je předseda Parlamentu, ale ta hlava má tři těla, jedno v Bruselu, druhé ve Štrasburku a třetí v Lucemburku. Evropský parlament je takovým mytologickým Géryoném - obrem s třemi těly. Myslím, že je na čase, aby se Evropský parlament stal standardní institucí, s jedním sídlem,“ doplnil Kožušník. Tento jeho názor podporuje většina europoslanců a má také podporu občanů. Těch, kteří vyjádřili podporu petici iniciované komisařkou Cecílií Malmströmovou, již bylo více než 1,27 miliónů (http://www.oneseat.eu/).

Kožušník by v úsporách na provozu Evropského parlamentu šel ještě dál, když zmínil studii (http://newdirectionfoundation.org/documents/public/attachments/Ending-Excess-Cutting-the-Costs-of-the-European-Parliament-Compressed.pdf) představenou v roce 2011 evropskou nadací New Direction. Podle ní by se roční náklady na provoz Parlamentu daly snížit až o 400 milionů eur. Studie se například věnovala poměru nárůstu počtu poslanců versus nárůstu počtu administrativních pracovníků Parlamentu.

Edvard Kožušník
 poslanec EP