Skoro každý, kdo už umí mluvit, mluví o tom, jaký je ten Klaus hlupák, že dal zločincům amnestii. (Opozice ze svých tradičně populistických důvodů přidává k hlupákům i Nečase a celou vládu, což pochopitelně ani nestojí za komentář.) Skoro to vypadá, jako kdyby si prezident Klaus nenápadně a zlovolně vpašoval ustanovení o amnestii do ústavy a pár dnů poté si jen tak propustil zločince z vězení. Tak to ale není a každý normální člověk to ví.

Amnestie není žádným gestem spravedlnosti. Je to pozůstatek milosrdenství (nebo odpuštění) panovníka, podobně jako prezidentská milost. S vinou či spravedlností to nemá nic společného. Máme to v ústavě, máme to v ní už dvacet let a nikomu to nepřipadalo zvláštní. Dokonce ani dnes nikdo vlastně nenavrhuje odpovědnou diskusi o smyslu amnestie a zda ji náhodou z ústavy nevyjmout. To by snad nějaký smysl mělo. Ale je snazší pokřikovat a podepisovat nesmyslné petice, než vést solidní diskusi.
 
Když to dělá prostý občan, chápu to. Proč ale předsedkyně Nejvyššího soudu vykládá něco o ohrožení právního vědomí? Už celá léta trvá soudní řízení v naší zemi neskutečně dlouho (a my v Ústeckém kraji držíme v této disciplině smutný primát). Ještě nikdy jsem neslyšel paní předsedkyni poukázat na to, že průměrná délka řízení (například v našem kraji více než 1000 dnů) má negativní vliv na právní vědomí občanů. Že by si to nemyslela? Pochybuji. To jen prezident je lépe viditelný terč a dobře se na něj střílí, tím spíš, že dav kolem střelbě nadšeně tleská. A navíc, poukázat na prokazatelně existující problémy justice standardním způsobem ve standardní situaci by nepříjemně připomínalo kritiku do vlastních řad.

Mgr. Jan Kubata
poslanec PČR
předseda regionálního sdružení
člen výkonné rady
neuvolněný zastupitel městské části