V dokumentu jsou zmíněna ložiska zlata u Kašperských hor na Šumavě, ve Středočeském kraji Mokrsko ve středním Povltaví u Slapské přehrady a Petráčkova hora na Příbramsku.

Znamená to obnovit těžbu zlata s vidinou získání finančních prostředků na vylepšení státní pokladny. Cena zlata, která se v 90. letech pohybovala kolem 200-300 dolarů za trojskou unci vzrostla závratně až k ceně 1385 dolarů v současnosti. To už stojí za to, přemýšlet o znovuotevření starých nebo otevření nových ložisek. Nic na tom nemění fakt, že těžba byla pro vysokou rizikovost pro životní prostředí již jednou odmítnuta.

Jak metoda kyanidového loužení, tak amalgamační proces těžby zlata z rud kontaktem s kovovou elementární rtutí je pro životní prostředí katastrofální při případných náhodných haváriích. Pro obyvatele by znamenaly podobné dlouhodobé důsledky, obdobně jako zátěž dioxiny pro přírodu a obyvatele po válce ve Vietnamu.