„Daleko méně se ke slovu dostávali ti méně hlasití, na které sice dnešní situace doléhá nejvíce, ale kteří své názory a požadavky nejsou schopni mediálně prezentovat“, řekl prezident Klaus ve svém novoročním projevu. Plně s ním souhlasím a opravdu nejsem sám. Jenom nám všem nutně vytanula otázka, co kromě této zmínky v novoročním projevu prezident v uplynulém roce udělal proto, aby se tato situace změnila. Prezident nemůže dělat všechno, ale autorita jeho úřadu je dostatečná, aby k jeho názoru média přinejmenším přihlédla. Proč tedy svůj názor neprezentoval už ve chvíli, kdy si závažnost této situace uvědomil, ale nechal to až na slavnostní projev?

Nesdílel jsem prezidentovu víru, že „rok 2011 bude rokem ekonomického růstu“ a nesdílím tak ani jeho překvapení nad tím, že „z počátku to tak vypadalo, ale postupně se růst zpomaloval, jestli se už nezastavil úplně.“ Kromě „finančních analytiků“ a bankovních funkcionářů, což jsou skupiny přímo zainteresované na předstírání pozitivních trendů z obchodních důvodů, tuto prezidentovu víru soudný politik sdílet nemohl.

Opatrnický tón ve slovech „není bohužel vyloučeno, že se v nejbližších měsících problémy některých zemí ještě dále prohloubí a že se Evropa vrátí do recese“, zavání alibismem a staví hlavu státu do jakési funkce nezúčastněného pozorovatele. To je méně, než bych chtěl od prezidenta očekávat.