Transformace, tedy spojení Národního divadla se Státní operou, které se ředitel Černý tak ochotně ujal, byla od prvopočátku provázena odporem ze strany Státní opery. Mnozí poukazovali na finanční náročnost takového kroku, na obou scénách se objevila nejistota, obavy z budoucího vývoje.
Národní divadlo je příspěvkovou organizací ministerstva kultury, vždy tedy hospodařilo s dobrým rozpočtem. Ostatní divadla (především mimopražská) mohla jen závidět. Dnes audity ukazují, že nebylo vše v pořádku, zřejmě došlo i k porušení zákona.
Nová ministryně kultury nastoupila do funkce, převzala balík problémů a očekávalo se, že se chybami bude zabývat. Dlouho s tím otálela a nakonec zvolila nejméně vhodné řešení. Odvolala ředitele a Národní divadlo dočasně svěřila svému náměstkovi Martinu Sankotovi. Bleskové odvolání bylo opakováním stejného přístupu jako k bývalému řediteli Státní opery Dolanskému. Ekonom bez znalostí o světě divadla v čele této významné kulturní instituce logicky okamžitě vyvolal odpor, vedení Národního divadla se postavilo za odvolaného ředitele, žádají odvolání ministryně, napětí doprovázejí mediální přestřelky a objevují se spekulace o politických intervencích.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz