Liptáková (KDU-ČSL): K daňové politice vlády

Vládním balíčkem míníme chystanou úpravu daňových zákonů převážně s účinností od 1.1.2013. Touto úpravou má být pro státní rozpočet získáno 22 mld. korun navíc do státní pokladny v příštím roce. Proč zrovna 22 mld.? To je částka, která - jak se ukázalo při sestavování rozpočtu na příští rok - chybí ministru financí, aby mohl dodržet. slib, že nebudeme mít deficit vyšší než 3% ročního hrubého domácího produktu (protože si smíme půjčit jen max. 3% HDP za rok). Tento požadavek klade EU a má zajistit, aby astronomicky nenarůstaly dluhy členských zemí.

K vládnímu balíčku obecně:

a) Pokud je nezbytné dělat nepopulární a nepříjemná opatření, musí být vyvážena vyšším přínosem pro obyvatelstvo – tak říkajíc „Něco za něco“.
U současného vládou navrhovaného balíčku však přínos nevidíme. To, že budou státní pokladně příští rok chybět peníze, je v prvé řadě způsobeno vládní důchodovou reformou, která ukrojí ze státního rozpočtu 21 mld. Kč do soukromých penzijních fondů, ale přitom nevyřeší problém, a sice že v budoucnu nebude na důchody. KDU-ČSL je jediná strana, která představila vlastní řešení důchodové reformy odlišné od vládního konceptu (http://www.kdu.cz/Zpravy/Aktualne/2011/Navrh-reseni-duchodove-reformy-v-otazkach-a-odpove.aspx). Balíček je tedy nesmyslný – vytlouká klín klínem.

b) Každé vládní opatření musí brát zřetel na zájmy státu. Letošní podzimní balíček tak v nejmenším nečiní, protože:
• Působí protipopulačně – balíček má znemožnit podnikatelům, pokud uplatňují výdaje podle zákona o dani z příjmů paušální částkou, uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti a manželku.
Balíček zvyšuje DPH, což bude mít sociální dopad, protože to zdraží každodenní spotřebu.
• Ruší ochranu zemědělců, cílem které je potravinová soběstačnost země – balíček ruší nárok zemědělců na vrácení části spotřební daně z nafty spotřebované v zemědělské prvovýrobě
• Působí proti subsidiaritě a centralizuje – balíček mění zákon o rozpočtovém určení daní a snižuje podíl krajů na vybraných daních ve prospěch centrální státní pokladny.

c) Balíček je pokračováním trendu neustálých změn české daňové legislativy.
Tyto změny jsou původcem nestabilního nepředvídatelného ekonomicko-hospodářského prostředí. Nepřinášejí nic navíc do státní pokladny, jsou plněním politických objednávek.

Tyto změny působí ale velkou nejistotu občanů, podnikatelů a zvyšují náklady jak pro stát tak pro veřejnost. Jsou tak časté a tak překotné, že není čas je dostatečně analyzovat, vysvětlit a zažít. Toto „cvičení“ s daněmi musí přestat!

Stanovisko ke státnímu dluhu

KDU-ČSL se nechce chovat jako lehkomyslný hospodář, nesouhlasí s tím, abychom žili nad poměry a zvyšovali státní dluh. Tím bychom postavili naše potomky do ještě tíživější ekonomické situace. KDU-ČSL se proto nepřipojí k hlasům, které čím dál hlasitěji říkají, že dluhy mají všichni, je to tak dobře a není se jich proč bát. Uvědomujeme si, že nárůst úroků ze vzrůstajících dluhů může časem pozřít velkou část rozpočtu naší země a tím nás uvrhnout do naprosté finanční závislosti.

Postoj KDU-ČSL k DPH
Nesouhlasíme se snahami o jednotnou sazbu DPH. Správnost našeho náhledu potvrzuje evropská zkušenost, kde všechny země vyjma Dánska mají několik, značně rozdílných sazeb.(Př. UK 20%,5% Francie 19%, 6% Německo 19%, 7%)
KDU-ČSL trvá na potřebě dvou sazeb DPH s rozdílem nejméně 10 procentních bodů, protože rozumná „snížená sazba“ uplatněná u elementární lidské spotřeby je nejlépe zacílenou sociální politikou. Naše současná 14% „snížená sazba“ je nejvyšší v Evropě (mimo Norsko).
KDU-ČSL nesouhlasí s neustálými manipulacemi se sazbami DPH, které jsou využívány jako běžný proměnný parametr při vytváření státního rozpočtu. Za posledních devět let se vystřídaly sazby 22, 19, 20 / 5, 9, 10, 14% a pro budoucnost se plánuje 15/21 a 17,5%. Neustálé změny sazeb jsou záminkou ke zdražování (které je pak ve skutečnosti vyšší než jen odpovídající změně sazby) …. Což snižuje koupěschopnost obyvatel. Lidé pak nenakupují, bojí se a šetříještě víc .

Přístup KDU-ČSL k solidárnímu zdanění

Souhlasíme se solidární daní, ale ….

V první řadě je třeba hledat solidaritu u málo zdaněných kapitálových příjmů dle §8 a příjmů z pronájmu dle §9 a mimořádných jednorázově vysokých příjmů dle §10 zákona o dani z příjmů.
U příjmů dle §6 a §7 (ze závislé činnosti a podnikání), které jsou již dnes zatíženy vysokými odvody na sociální a zdravotní pojistné, bychom sahali k dalšímu daňovému zatížení až po zdanění ostatních příjmů, které mají dosud nižší celkové odvody.

Podotýkáme, že podle stávajícího vládního návrhu ve skutečnosti nejde o solidární daň s klasickou progresí, ale jen o zmírnění degrese – tedy zmírnění vyššího procenta odvodu z nízkých příjmů oproti příjmům vysokým.
Podle nás by se měl najít legislativní nástroj jak eliminovat nerovnost vzniklou tzv. „zastropováním“ sociálního pojištění a teprve poté se bavit o skutečné progresi.

Mají přispívat státu ze svých výdělků všichni stejným procentem?

To je otázka filosofického pohledu na to, co je či není spravedlivé.
Křesťanská demokracie uznává princip solidarity, jehož nástrojem je progresivní zdanění (s několika sazbami pro různá pásma příjmů).
Progresivní zdanění není výmyslem komunistických rovnostářských společností, ale vzniklo ve Starém Řecku, kde bylo zdůvodňováno tím, že bohatší občané mají větší zájem na spořádaném a správném chodu společnosti, protože tím je chráněn jejich majetek. A proto mají také větší finanční zodpovědnost za tento bezchybný chod.
Na světě najdeme progresivní zdanění u všech rozvinutých ekonomik včetně USA. Rovná daň se používá jen v Estonsku, Lotyšsku, Rumunsku, Slovensku a - u nás…

V ČR se odvádí víc z nízkých než z vysokých příjmů

JAK TO?

Daň je u nás sice „ROVNÁ“, tj. 15% všichni, ale…

1)
Nejvyšším odvodem u nás není daň z příjmu, ale sociální i zdravotní pojištění, které je dohromady (u OSVČ a dalších) 21,35%. Odvod sociálního a zdravotního je TZV. „zastropován“ , tj. vyměřovací základy u sociálního zabezpečení přesahující 1.206.577,-Kč a u zdravotního pojištění přesahující 1.809.864,-Kč už se nijak nedaní!
Jak to v praxi vypadá?
OSVČ s vyměřovacím základem do 1,2 mil. odvedou státu 36,35 %.
Z vyměřovacího základu mezi 1,2 a 1,8 mil.už jen 21,75 %.
A z vyměřovacího základu nad 1,8 mil. pouhých 15% !
Pozn. U zaměstnanců je výpočet trochu jiný, ale princip „zastropování“ je zde obdobný.

2)
Zatímco z mezd a podnikání se mimo daně z příjmů platí další nemalé odvody ve výši desítek procent, příjmy z kapitálového majetku a pronájmů – což jsou nejčastější příjmy bohatých poplatníků – se daní obvykle jen 15%. Zde je třeba se solidaritou začít.

Promítnutí navržené solidární daně do praxe
Pokud se uvažuje o zavedení „solidární daně“, je naše stanovisko k současným vládním opatřením následující:

Pokud se uvažuje o zavedení „solidární daně“, vládou navrhovaných 7% navýšení k dani z příjmů, ve skutečnosti ani zdaleka nedorovná degresi vzniklou ze zastropování sociálního a zdravotního pojištění. Jinými slovy, lidé s vysokými příjmy odvádějí 15%, zatímco nízkopříjmoví 36,35%.
Nutno podotknout, že snad bude zrušen strop u zdravotního pojištění, pak by OSVČ z vysokých příjmů neodváděly 15 ale 29,6%, ...což je ale pořád výrazně méně než 36,35% z nízkých příjmů.

Jinými slovy: tento stát a jeho zdravotní a sociální systém stojí na platbách nízkopříjmových skupin obyvatel bez většího přispění skupin vysokopříjmových.

Klára Liptáková
Místopředsedkyně KDU-ČSL