Vážený pane Václave Havle,

dovolte, abych reagoval na Váš otevřený dopis.

Jsem přesvědčen, že ctít zákony může být nepopulární a nemusí se nám to dokonce ani líbit. Pro politika by to však měla být povinnost. Prakticky jsem neměl na vybranou. Ano, mohl jsem si to ulehčit, nerespektovat jednomyslné doporučení devíti právníků z rozkladové komise, naoko zachránit starý dům a být populární. Dal jsem přednost rozhodnutí, které je po právu a z mého pohledu mimo jiné ochraňuje český stát před dalším nákladným soudním sporem.

Oprávněná kritika postavená na znalosti věci a relevantních argumentech mi nevadí. Za 16 let práce ve veřejné službě jsem se musel naučit kritiku vnímat nikoli jako překážku, ale jako nedílnou a obohacující součást mé práce. Kritika v tomto případě je ovšem postavená pouze na krátkém novinovém sdělení, že Besser nechá zbourat historický dům na Václavském náměstí. Realita je zcela jiná.