Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych řekl několik vět na úvod druhého čtení k vládnímu návrhu nového občanského zákoníku.

Jedná se opravdu asi o největší legislativní dílo, které bylo na půdě Parlamentu projednáváno v posledních desetiletích. Možná dokonce úplně největší v dějinách českého Parlamentu, a proto vás prosím o jistou pozornost.

Jak víte, tento návrh zákona byl projednán Poslaneckou sněmovnou v rámci prvého čtení 8. června 2011. Byl přikázán ústavněprávnímu výboru, který velmi pečlivě a velmi svědomitě tento návrh zákona po dobu více než tří měsíců projednával. Chci velmi ocenit způsob projednávání, který byl zvolen. Šlo v zásadě o netypický způsob daný netypickými rozměry tohoto legislativního díla. V zásadě každé úterý, každý týden, se pravidelně scházeli experti Ministerstva spravedlnosti se zástupci všech politických stran a podrobně probírali jednotlivé pasáže návrhu zákona.

Následovalo pak klasické výborové projednávání, kde byly všechny případné potenciální změny opět pečlivě projednávány a vy zde před sebou dnes budete mít návrh usnesení ústavněprávního výboru, který čítá 450 změn, z nichž převážná většina jsou změny legislativně technického charakteru. Chci tedy říci, že se podařilo ústavněprávnímu výboru splnit velmi nelehkou roli pečlivě a podrobně systematicky projednat návrh zákona, který má přes 3000 paragrafů. Jsem tedy přesvědčen, že bez uzardění a pocitu, že jsme něco ošidili, je možné zahájit další fázi legislativního procesu a projednat dnes návrh zákona zde na půdě Parlamentu ve druhém čtení.

Nechci dopodrobna opakovat, co všechno obsahuje občanský zákoník. Je to jedna z klíčových norem této vládní koalice, bylo o něm mnohé již napsáno, proto mi dovolte jen základní stručnou rekapitulaci. Dodnes na území České republiky platí občanský zákoník z roku 1964, nese číslo 40/1964. Jedná se o zákon, z nějž do dnešních dob platí torzo a v zásadě většinu současné občanskoprávní materie tvoří novely přijímané v 90. letech v porevolučním kvasu, kdy se tehdejší zákonodárný sbor snažil přizpůsobit české civilní právo novým společenským poměrům. (Ve sněmovně je neklid, poslanci se baví mezi sebou. Ministr se odmlčí.)